Co jsem četla v říjnu

Září mě dostatečně poučilo, abych neztrácela čas čtením něčeho, co mě bude od dvacátý stránky štvát. Byla jsem pevně rozhodnutá cokoli (byť vzdáleně) připomínající blábol, odložit, ale naštěstí na to ani jednou nedošlo. Kathryn Stockett – Černobílý svět Začíná to…

Panenka Dotee

Už jste o ní někdy slyšeli? Já totiž až donedávna nikdy, což je fakt škoda, protože je to takovej fajn úlet. Moc jsem to neštudovala, ale pochopila jsem, že kdysi kdesi v Austrálii jistá Dorothy ušila takovou malinkou panenku pro…

Uháčkovala jsem ovečku

Ani se mi tomu nechce věřit, ale fakt jsem to dokázala! Moje háčkovací schopnosti jsou totiž hodně omezený. Popravdě umím asi tři základní sloupečky (a teď mi došlo, že vlastně ani nevím, jak se tomu říká – oka? stehy? ehm?!)…

Megaduhová deka je na světě!

Když se mi tenhle nápad začal klubat v tý části hlavy, kde je vyhrazenej prostor na šílenosti všeho druhu, tušila jsem, že to bude velký. Že tím překonám několik zásadních Nej a Poprvé mě ale nenapadlo. To mi dochází až…

Jak našít kanýry na legíny

Jednoznačně nejnošenější (a tímpádem i nejonošenější) oblečení jsou u nás legíny. Podle toho to taky vypadá a spotřeba je neuvěřitelná. Jasně, kdybych nebyla líná našívat jí na kolena záplaty, vydržely by možná trochu delší dobu, ale tuhle snahu jsem vzdala.…

Co jsem četla v září

Jestli jsem až doteď měla někdy pocit, že jsem si blbě vybírala knížky, tak jsem se teda pěkně spletla. Tohle září jsem to totiž deifinitivně zabila. První jsem sice přečetla relativně rychle, ale nějak jsem to celý nepochopila. S druhou…

Pět minut

Někdy čtyři. To je zhruba doba, po kterou se Kiki vydrží zabývat něčím, co nezahrnuje destrukci okolí, případně sebe sama. Jasně, jsou dny, kdy jsem ochotná zavřít oči nad tím, že si soustředěně fixama tetuje obličej, ale poslední dobou jich…