Blog

1. září Aneb Každý rok ve stejnou dobu

Vím o třech holčičkách, který šly dneska poprvé do školy v šatech ode mě. Ta naše mezi nima samozřejmě nebyla. Nikdy. Vím to naprosto přesně, protože jsem ji dneska už pošestý postavila ráno ke zdi a přinutila se vyfotit. Dělám to od prvního dne ve školce a nehodlám s tím přestat minimálně do maturity, což určitě vyvolá velkou bouři nadšení, ale s tím jsem smířená.

Aby bylo jasno, že nekecám, strávila jsem půl dne hrabáním se ve fotkách (a po padesátý si přísahala, že už v nich konečně jednou pro vždy udělám pořádek, no nic) – takže takhle:

2011: Poprvé do školky. Šprtka s batůžkem neznámého obsahu.

2011

2012: Druhej rok ve školce. Evidentně období „jsem kluk a kdo si myslí, že ne, je divnej“

2012

2013: Předškolačka.  Slušivé tepláky Havlovky, protože přes prázdniny prostě vyroste každej a někdo má matku, která je tím vždycky zaskočená.

2013

2014: První třída. Sukně je pro trapky. Růžová aktovka taky. Prej.

2014

2015: Druhá třída. Vlasy moc nevyrostly, zato ta blbá škumpa mi začíná zakrejvat MOJI zeď himlhergot!

2015

2016: Dneska. Poprvé v šatech. Kus škumpy jsem dvě minuty předtím vlastnoručně vyrvala i s kořenama a zadupala do země. Tu zeď prostě fakt potřebuju!

2016

Vojta to má jednodušší. Po něm nikdo žádnej spešl outfit nechce. A i kdyby chtěl, měl by smůlu, protože on má na hodně věcí dost jasnej názor a umí si za ním stát až do zemdlení. Ale o tom jindy.

2014: Poprvé do školky. S velbloudem.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
2015: Podruhý do školky.  Se psem. A v tílku. Holt čistokrevnej buran, ale spokojenej sám se sebou. A o to jde!  
2015
2016: Dneska. Předškolák. Nadšenej z představy, že za rok tam bude stát s aktovkou. Když se budu hodně snažit, nebude mít třeba děravý kolena 😉
2016
Už teď se těším, až tam za dva roky postavím Kiki.

Jen doufám, že do tý doby mi ten blbej keř nesežere zeď. Asi si zajdu koupit nějakou pilku nebo tak něco!

Komentář

  1. […] (pokud se teda zrovna nekouknu na tu fotku vlevo 😉 Před rokem jsem obšírně psala o tom, jak je stavím před zeď  a tak je asi víc než jasný, že jsem si tuhle, všemi potomky stále oblíbenější (ehm), […]

Odpovědět