O kšandách a puntíkofobii

Dlouho, předlouho jsem trpěla puntíkofóbií. (a ještě delší dobu mi trvalo vymyslet to pravý slovo, který by vystihovalo celou absurditu toho negativního přístupu;) Vím, že puntík nikoho nekousne, nesmrdí, nevydává nepříjemný zvuky, ani nevyskakuje s nožem z temných zákoutí a uliček. Sám o sobě je vlastně úplně neškodnej. Jakmile jich ale bylo víc na jednom

O třech králích, spánkovém deficitu a horlivých odstrojovačích

„Paní učitelka ve škole říkala, že dneska lidi odzdobujou stromečky.“ „A pjoč?“ „Protože na Tři krále se to dělá.“ „Stáňa a Tadejášek malovali tři krále. Já teda ne.“ „A proč ne?“ „Pjotože já nemám rád krále.“ „A odkdy?“ „Od pondělí, přece!“ Některý debaty jsou natolik nabitý informacema, že si je člověk pamatuje i dva týdny

Dinousauří čepice – dar roku!

Madlenka miluje dinosaury všech barev, tvarů, velikostí i skupenství. Bere všechno. Tak dlouho jsem koumala, jak ušít plyšovýho tyranosaura, až jsem se na to vybodla. Plyšák je sice fajn, ale uši nezahřeje. Aspoň teda obvykle ne.  Zepředu to může možná vypadat jako slepičí hřebínek, ale při troše fantazie jsou to ostny jako vyšitý (nebo spíš