O kšandách a puntíkofobii

Dlouho, předlouho jsem trpěla puntíkofóbií. (a ještě delší dobu mi trvalo vymyslet to pravý slovo, který by vystihovalo celou absurditu toho negativního přístupu;) Vím, že puntík nikoho nekousne, nesmrdí, nevydává nepříjemný zvuky, ani nevyskakuje s nožem z temných zákoutí a uliček. Sám o sobě je vlastně úplně neškodnej. Jakmile jich ale bylo víc na jednom

O třech králích, spánkovém deficitu a horlivých odstrojovačích

„Paní učitelka ve škole říkala, že dneska lidi odzdobujou stromečky.“ „A pjoč?“ „Protože na Tři krále se to dělá.“ „Stáňa a Tadejášek malovali tři krále. Já teda ne.“ „A proč ne?“ „Pjotože já nemám rád krále.“ „A odkdy?“ „Od pondělí, přece!“ Některý debaty jsou natolik nabitý informacema, že si je člověk pamatuje i dva týdny