Tři svetři

Zase jsem zapomněla, že jaro je přežitek. Nikdo nepotřebuje baloňáky, ani polobotky, protože ze sněhulí se leze rovnou do žabek. Na to, aby se tyhle svetry daly použít jako ohoz pro vlahé letní večery, jsem asi mohla vybrat trochu míň tlustou vlnu, ale co. Naštěstí mi totiž chybí odhad a všechny jsou o trochu větší,

Zvětšuje se

Někdy se ta moje výrazná matematická nedostatečnost víc než hodí. Třeba ve chvíli, kdy si předem nejsem schopná vypočítat pravděpodobnost výskytu stejně velkých odstřižků a s tím spojenou případnou paniku z nesouměrnýho výsledku. Ačkoli bych tomu nevěřila, ukázalo se, že to zas tak žhavý není. Sešila jsem dvojice k sobě a pak ještě jednou a

Deka jako zbraň

Včera nám cestu na chalupu zpestřovali zajíci, který v davech přebíhali přes silnici. Děti mě poučili, že to jsou březňáci, což znaj z Já, Baryk, že je to známka jara a hlavně je nemám přejet, protože i kdybych je teoreticky uměla stáhnout z kůže a upéct, stejně by je nežrali. Já jsem asi taky březňák.

Třetí

Moje soukromá mise pro letošní rok s pracovním názvem Svetr pro každýho je za půlkou (sice mi chvíli trvalo se k tomu dobrat, ale že tři pětiny jsou víc než polovina mi potvrdil i kámoš gůgl, takže se to nebojím napsat) a bylo na čase. Venku to totiž jako už téměř tradičně vypadá, že žádný

Z vánočního jelena jelen stoprocentně jarní

Pod vánočním stromečkem jsem našla jakousi neforemnou kouli zamotanou do deseti metrů papíru a oblepenou kilem izolepy. Ještě než jsem se začala propracovávat k obsahu, mi Jolanka nadšeně hlásila, že to je bezvadnej dárek, kterej vybrala sama, protože moc dobře ví, že já jsem určitě nic tak krásnýho nikdy neviděla po vánocích z něj odmotám

Co jsem četla v březnu

Myslím, že bych asi měla míň číst, protože když ten březen vidím takhle pohromadě, nějak nemám sílu psát –  v zájmu úspory času (třeba na čtení, žejo) jsem se tudíž rozhodla, že se hecnu a pokusím se být stručná. Maximálně tři věty a víc ani ťuk! Vzhledem k tomu, jak je mi stručnost blízká, jsem

Kvete to tu!

Před čtrnácti dny vylezlo na pár hodin sluníčko. Tolik světla po strašně dlouhý době v kombinaci s farmářským trhem přímo u nosu mě uvrhlo do takový euforie, že jsem úplně vytěsnila předpověď počasí a přivlekla domů půl botanický zahrady. Paní prodavačka mě teda varovala, že má prej mrznout a ať je radši ještě nedávám do