Blog

Bezzubka a Zubejda

Kdykoli se v duchu vrátím o pět let zpátky, otočím se naruby, začne mi tikat pravý oko a za ten třas v rukou, co se mi rozjede, by se nemusel stydět ani hodně vysloužilej alkoholik před prvním ranním panákem.
Myslím, že není potřeba podrobně popisovat to období, kterým si prošel každej, kdo měl někdy doma mimino. Proč řve, když je najedený, vyprděný, vykrkaný, přebalený a vyspalý? Všichni kolem jsou děsně chytrý a vysvětlej vám, že jsou to asizuby, protože ty jednou vyrostou každýmu a co by to asi tak mohlo bejt jinýho, že jo.

Asizuby je něco, co může trvat i několik měsíců, než se doopravdy něco vyklube a že to jsou faktzuby člověk pozná velice snadno. Řev se zdesetinásobí a o vyspalým dítěti, natož sobě, si můžete nechat jen zdát.  Už přesně nevím, jak to bylo, když rostly Jolance, ale na ten měsíc, kdy Vojtovy dásně vyprodukovaly během třiceti dnů osm tesáků, přičemž měl neustále horečku a takovou srágoru, že nevážit deset kilo, zbyl by z něj jen vyfouknutej pytlíček, co kdysi býval miminkem, tak na ten si pamatuju naprosto přesně.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Je to natolik krátká doba, že když asi před čtrnácti dny začal říkat, že ho nějak bolí zub, hledala jsem telefon na zubaře, protože co jinýho, než kaz, by to asi mohlo bejt. Že se mu kejve, ho uvedlo do stavu větší extáze, než když se mu poprvé podařilo rozjet se na kole.

Jen málo věcí mi na vlastních dětech připadá nechutnejch. Snesu zvracení, podělaný plíny a pokud jim něco nechutná a rozkousaný mi to vyplivnou do ruky, klidně to sežeru (dokud jsem to nenapsala, ani jsem si neuvědomila, jaký jsem prase, tyjo! No nic ;))
Koukat se na zub, kterej se odchlipuje z dásně a pod ním je vidět novej, to je něco, na co si asi nezvyknu nikdy.

Když mi včera volala babička, že má problém, protože Vojtěch, kterej u ní spí, dovalil ze školky papírek a v papírku určitězub, nejdřív mi to nedošlo.  Prej si ho dá pod polštář a zoubková víla mu určitě něco donese a jestli mu tam teda má dát padesátikorunu, nebo co má dělat. Když je člověku pět let, je padesátikoruna to poslední, co by mu udělalo radost, to je jasná věc. Říct, že to nosí dětem jen domů a že má počkat, až bude spát ve svojí posteli, mu taky zkoušela, ale jeho sestra ji uzemnila tím, že když jí vypadl zub v Maroku, taky ráno našla marockej peníz a že to je blbost.

Zoubková víla (nebo že by ten, kdo to udělal?) je prostě debil.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Ale logisticky jsme to nakonec společnými silami zvládly a ten legáček za zub asi vstoupí do dějin. Je to mnohem důležitější, než to, jak mu vypadl, protože to on už si nepamatuje. Chápu, stalo se to před 22 hodinama a to je holt pravěk. Bajce starého Žida o tom, jak šel a nechtěl zakopnout, tak se podíval pod nohy a tam, helemese, ležel zub, nějak nemůžu uvěřit. Ono je to koneckonců jedno.
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Ještě že máme tu Kiki. Ta žraločím chrupem oplývá už pět měsíců a doufám, že jí jen tak padat nezačnou, protože přece není možný, že ten čas tak strašně letí!

Nebo je?

Uložit

Odpovědět