Měla jsem plán

Pokud se mi podaří neutéct od zubaře už ve chvíli, kdy v čekárně uslyším z ordinace zvuk vrtačky, ze stresu se nepočůrám cestou na křeslo a během vrtání nebudu brečet, koupím si za odměnu nějakou pěknou látku a ušiju si triko. Jednak proto, že triček není nikdy dost, ale hlavně za statečnost, protože bych mnohem

Rozkaz zněl jasně

Jsem měkká a obávám se, že už to nikdy jinak nebude. Zejména co se breku ve školce týká, jsem úplně marná. Tyhle ranní herecký etudy na téma Opuštěná sirota se s dalším nádechem skácí k zemi a udusí vlastníma nudlema rozdejchávám nějak čím dál tím hůř. Pro ráno bez řevu udělám evidentně cokoli, takže požadavek

Beru to od základů

Už delší dobu se snažím zbytečně nenakupovat hadry, který ušily děti někde v Asii za misku rejže z tak superkvalitního materiálu, že se po pár vypráních rozpadnou. Co jsem potřebovala (nebo spíš chtěla), to jsem si předminulej rok ušila a skoro celej loňskej rok jsem si s tím vystačila. Párkrát jsem se teda trochu zvrhla

Záplaty nemusej bejt nuda

Tuhle díru na koleni si Vojta vyrobil někdy koncem loňskýho roku. Pokud by nebyla na jedinejch slušnejch kalhotech a my se zítra nechystali do divadla, nechala bych ji stoprocentně ještě pár tejdnů vyhnít na hromadě věcí na zašití (alias Toho, co stejně dřív nebo pozdějc chytnu a vyhodim, protože se mi nebude chtít se s

Polštář pro rok 2019

Ty nejlepší nápady často vznikaj úplnou náhodou ve chvílích, kdy to člověk nejmíň čeká. Prvního ledna jsem si lehla na gauč s knížkou, a kdybych si nepotřebovala něco dát pod hlavu, možná bych si i něco přečetla. Protože jsem ale zrovna měla po ruce polštář s jelenem, co jsem s ním strávila loňskej první leden a