Některý látky prostě musím mít, aniž bych dopředu tušila, co z nich ušiju. Poslední dobou se mi to stávalo tak často, že jsem si diagnostikovala obsedantně kompulzivní poruchu a rozhodla jsem se pro zásadní odvykací kůru. Dokud se ta nasyslená hromada aspoň o polovinu nezmenší, nic novýho si nekoupím. Jsem k sobě fakt tvrdá a
Ani se mi tomu nechce věřit, ale konečně jsem se domotala na konec. Teď mě napadá, že bych mohla vyndat metr a změřit si to, protože se mi zdá, že bych tím v klidu obtočila středně velkej panelák a ještě by mi zbyl dostatečně dlouhej cancour, na kterým bych se mohla pověsit. V zápalu boje
Teď si říkám, že ona už vlastně asi ani mimino není, když se konečně odhodlala vyrazit do světa i jinak než po čtyřech, ne? Budu si to asi muset nějak přecvaknout v hlavě, ale na to teď není čas. Momentálně totiž pracujeme na budování letního šatníku. To množný číslo není mateřskej plurál, ale plurál čistokrevný
Protože zkusit se má všechno a s tím pletením to vyšlo, rozhodla jsem se udělat další pokus. Tentokrát ještě o něco šílenější. Kdybych úplnou náhodou neobjevila Zašívárnu a jejich předpřipravený vyšívací krabice, asi by zůstalo jen u plánu, ale takhle padly všechny moje dosavadní výmluvy (nevím jak, čím a vlastně ani co) a koupila jsem
Jolanka si téměř od narození zarytě odmítala vzít na sebe cokoli byť vzdáleně připomínajícího sukýnky a šatičky. Navíc se zhruba ve dvou letech rozhodla, že se jmenuje Martínek a bylo vymalováno. Prostě holčičák. Sice jsem díky tomu měla pro Vojtu spoustu zděděnýho modrýho oblečení, autíček a jiných ryze princeznovských záležitostí, ale zároveň nulovou příležitost se
Poslední dobou se mi vůbec nedaří najít během dne nějakej delší časovej úsek, ve kterým by se něco stihlo od začátku do konce. A tím delším myslím cokoli nad 60 minut. Večery nepočítám, to už jen padám s knížkou na gauč a jsem ráda, že (kromě zvedání skleničky s vínem) nemusím vykonávat žádnej pohyb. V
Původně to sice měla bejt spíš mísa, ale když už mi to z ní vylezl kobouk, zakamuflovala jsem ho aspoň na košík. A těch koneckonců není nikdy dost. Bavlněnou prádelní šňůru jsem koupila asi za třicet korun v drogerii a cik-cak steh má úplně každej stroj, takže se není na co vymlouvat. To šití kolem
Zní to jako filozofická otázka, ale odpověď je zcela přízemní, protože teď mám na mysli šatní skříň a její obsah. Jsem opět zcela přízemní, a ani se za to nestydím. Už když jsem tuhle tuniku ušila poprvé, bylo mi jasný, že u jedný rozhodně nezůstanu. Kromě toho, že je dostatečně dlouhá, takže se dá nosit
Zajímavý. Jakmile začne trochu svítit sluníčko a přestane bejt tma ve tři odpoledne, začnu mít pocit, že jaro je za dveřma a každý ráno mě hrozně překvapí, že ještě pořád musím škrábat to zamrzlý okno na autě. Ale blíží se to! Nevím, co uděláte jako první věc po probuzení vy, ale já se s miminem
Protože mi vůbec, ale vůbec nikdo nevěří a ani moje životní dílo alias video nikoho nepřesvědčilo o tom, že to není žádná věda, rozhodla jsem se to přece jen popsat. Protože je to skoro kouzlo a zvládne to fakt každej, takže by byla škoda, kdybyste to aspoň nezkusili! Nepotřebujete skoro nic. Jen ty látky, a
