Mám takovej neblahej pocit, že na letošní jaro jen tak nezapomenu, ale ráda bych si pamatovala spíš to dobrý. To, jak jsem tak dlouho měla pocit, že dělat si zásoby je zbytečný, až jsem na poslední chvíli v naprostý panice nakoupila tři kila masa, pytle těstovin a asi deset konzerv s rajčatama (vůbec nevím proč,
Letošní rok ve znamení novýho počítání měsíců leden, únor, karanténa, prosinec utíká paradoxně rychle a úplně mě zabrzdil, ale co už. Vezmu to popořádku a jsem sama zvědavá, kam se propracuju. Po zavedení distanční výuky vypluly na povrch mraky netušených okolností, znemožňujících normální život. Neustálej bordel na jediným stole v kuchyni mi například úplně zabránil
O tom, že máme v rodině takovou lehce zvrhlou posedlost motivačníma citátama jsem tuším už psala, ale pokud ne, našla jsem pár těch, který by rozhodně neměly zapadnout – jsou natolik důležitý, že jsem je vlastnoručně vyšila, a to zas tak často neprovozuju.Každá rodina má nějaký to rčení, kterým se vzájemně hecuje, když jde do
Zpětně jsem myslela, že jsem v březnu nedělala nic jinýho, než šila roušky, ale když teď na to koukám, to moje čtecí kóma mělo teprve přijít a četla jsem naopak mnohem víc, než obvykle. Výhoda je, že mi vynechává paměť a sama od sebe odděluje zrno od plev, takže si víc pamatuju jen ty knihy,
Myslela bych si, že taková karanténa, kdy je člověk pořád doma, bude mít na objem přečtenýho úplně jinej efekt, než jakej se prozatím projevuje u mě – moje koncentrace je na úrovni akvarijní rybičky a po celým dni, kdy na mě nonstop někdo mluví, jsem večer zralá si dát mokrej hadr na čelo, peřinu přes
Leden se mi letos obecně zdál nějak delší než obvykle. Jak tak na ty knihy koukám, nebyl to jen pocit a objektivně toho bylo nějak všeho moc, včetně čtení, což je jedna z těch pozitivních položek. Jak jinak. Petr Stančík – Mlýn na mumie První třetinu jsem se nějak snažila pobrat, o co jde, ve
Pořád tak nějak zkouším, co to udělá. Tohle vzniklo celý tak nějak neplánovaně, jak mi tak zbyly zrovna tyhle barvy klubíček.Napadlo mě, že by to vlastně mohlo bejt docela solidní punkový háro a ten obličej už mi tam tak nějak vznikl sám. Říkala jsem si, že když už vlasy, měly by bejt pořádně střapatý a
Včera jsem na mý oblíbený Databázi knih objevila něco, co mi doteď unikalo , což nechápu – jsou tam totiž STATISTIKY a to dokonce za těch pár let, kdy si tam tenhle svůj virtuální čtenářskej deníček zapisuju, zpětně. Ačkoli nejsem žádnej statistikovej nadšenec, tohle se mi fakt líbí! Když jsem na to tak koukala, říkala
Už ani nevím, kdy jsem poprvé narazila na video, kde je vidět, co je to punch needle a jaký umí zázraky, ale když jsem tenkrát zuřivě hledala na internetu, jak se to jmenuje česky a kde se to dá koupit, nepodařilo se mi zjistit ani jedno. Pustila jsem to na pár měsíců z hlavy, ale milá
Prosinec je už tak nějak tradičně na čtení chabej, protože času je málo a předvánoční atmosféra u nás klid a ticho absolutně vylučuje – do vánoc jsem tudíž stihla knihy dvě a po nich ten zbytek, což asi mluví za vše… Miloš Urban – Praga Piccola Urban mě jednu dobu hrozně bavil, ale pak to
