Co jsem četla v lednu

Jestli to slavný Jak na nový rok, tak po celý rok platí, nemusím se letos s výběrem knih nijak zvlášť stresovat, protože na žádný kolosální hovadiny nenarazím. Tak snad to bude fungovat – ráda bych si některý loňský čtenářský zážitky odpustila. Fredrick Backman – Medvědín: My proti vám Protože Medvědín jsem přečetla jedním dechem, na tohle pokračování

Co jsem četla v listopadu a v prosinci

Aniž bych to plánovala, podařilo se mi v závěru roku vytvořit dva rekordy: 1. v listopadu jsem dočetla nejdelší „knihu“ svýho života (protože ty čtyři díly to má podle mě jen proto, že takovou bichli by nikdo nedokázal svázat)  a 2. hned vzápětí jsem úplným omylem dočetla bezkonkurenčně největší sračku pro rok 2018 – vzhledem

Co jsem četla v říjnu

Zdá se mi, že období, kdy čtu málo a navíc nic extra zajímavýho, trvá už nějak dlouho, ale tentokrát to aspoň nebyla úplná tragédie, jako během těch předchozích měsíců, takže doufám, že se blýská na lepší čtecí časy 😉 Kate Atkinson – Bůh v troskách  Nejsem si jisá, co jsem si myslela, když Život za

Co jsem četla v červenci

Je mi úplně jasný, že za pár tejdnů budu hořce litovat, že jsem to kdy vypustila z pusy, ale to vedro mi pěkně leze na mozek. Nemám skoro ani sílu číst, což je známka největší krize. Takže stručně, než se definitivně upeču: Petra Dvořáková – Dědina Nevím, jestli je to knížka pro každýho, ale ten,

Co jsem četla v červnu

V létě očividně nemám sílu číst cokoli náročnýho. Nejspíš hlavně proto, že jsou prázdniny. Buď na mě nonstop někdo mluví, nebo jsou sice zticha, ale to zase znamená, že přijde nějakej průser a v takovejch podmínkách se prostě na nic soustředit nedá. Jessie Burton – Múza O Jessie Burton jsem nikdy neslyšela a Múza je

Co jsem četla v květnu

Já než se proberu, je půlka června, tyjo! Nějak nechápu, jak se to stalo, protože květen se mi zdál nekonečnej, ale asi se to teď prostě nějak vyrovnalo. Přečetla jsem kde co a nedočetla jen jednu, takže bilance není zas tak tragická, jak jsem čekala. Alena Mornštajnová – Hana Na tohle jsem v knihovně čekala

Co jsem četla v dubnu

Nejdřív jsem si říkala, že jsem toho přečetla relativně málo proto, že je venku konečně hezky a přes den není čas, ale tím to asi nebude, protože dvě z těch čtyř knih jsem sežrala během dvou dnů každou. To, že ty zbývající nemaj dohromady snad ani  300 stran a vydržely mi na zbytek měsíce musí

Co jsem četla v březnu

Myslím, že bych asi měla míň číst, protože když ten březen vidím takhle pohromadě, nějak nemám sílu psát –  v zájmu úspory času (třeba na čtení, žejo) jsem se tudíž rozhodla, že se hecnu a pokusím se být stručná. Maximálně tři věty a víc ani ťuk! Vzhledem k tomu, jak je mi stručnost blízká, jsem

Co jsem četla v únoru

Skoro se mi podle tý fotky zdá, že jsem v únoru nedělala nic jinýho, než četla. Možná to bude trochu i tím, že většina těch knížek nebyla tak tlustá jako obvykle, což se mi zdá pravděpodobnější, protože nějaký extrémně dlouhý čtecí úseky si nevybavuju. Podstatný ale je, že mě bavily skoro všechny a žádnou jsem