Kdo v létě nehledal ovečky z Déčka, měl by se nad sebou asi zamyslet, protože takový mezery ve vzdělání by mohly bejt zásadní. V zimě jsem jednu takovou duhovou uháčkovala, což vedlo dvě osoby ke dvěma mylným závěrům: Já usoudila, že mám odpracováno a z Déčka už na mě žádná záludnost nevyskočí, zatímco Vojta evidentně
Ty začátky školy a školky mě jednou fakt zabijou, ale kupodivu jsme to i letos (stejně jako loni) přežili. Všichni odešli tam, kam měli, a kdyby se Kiki nenechala strhnout řvací davovou psychózou, ani by nikdo nebrečel 😉 Moje zeď definitivně padla za oběť bídné škumpě, takže jsme se museli o pár metrů posunout, ale
Jak se stalo, že z toho křesla nalevo mám to napravo, jsem sáhodlouze popisovala tady, takže k tomu už se vracet nebudu (hurá 😉 ) Jak jsem se tak na něj celý odpoledne zálibně dívala, vzpomněla jsem si na video, který na mě nedávno kdesi vyskočilo. Tomio Okamura v něm zaníceně vykládal o tom, jak
Nevím, jestli moje sílící touha po ušáku souvisela s nějakou krizí středního věku, nebo s tím, že mám konečně kamna, ke kteým by se dal postavit, ale ve chvíli, kdy se ukázalo, že jeden úplně geniální na mě čeká na Sázavě, to začalo bejt nepodstatný. Sice jsem netušila v jakým je stavu, ale o to
Je mi úplně jasný, že za pár tejdnů budu hořce litovat, že jsem to kdy vypustila z pusy, ale to vedro mi pěkně leze na mozek. Nemám skoro ani sílu číst, což je známka největší krize. Takže stručně, než se definitivně upeču: Petra Dvořáková – Dědina Nevím, jestli je to knížka pro každýho, ale ten,
V létě očividně nemám sílu číst cokoli náročnýho. Nejspíš hlavně proto, že jsou prázdniny. Buď na mě nonstop někdo mluví, nebo jsou sice zticha, ale to zase znamená, že přijde nějakej průser a v takovejch podmínkách se prostě na nic soustředit nedá. Jessie Burton – Múza O Jessie Burton jsem nikdy neslyšela a Múza je
Že jsou ty kytičky návykový, tuším už delší dobu. Je to totiž rychlý, barevný a možností je miliarda, což mi přesně vyhovuje. První várku jsem z nouze naroubovala na jelena a zatím mě pořád baví se na něj koukat. Protože ale jelena vlastním jen jednoho, bylo nutný vymyslet, co udělám s tou hromadou další květeny,
Já než se proberu, je půlka června, tyjo! Nějak nechápu, jak se to stalo, protože květen se mi zdál nekonečnej, ale asi se to teď prostě nějak vyrovnalo. Přečetla jsem kde co a nedočetla jen jednu, takže bilance není zas tak tragická, jak jsem čekala. Alena Mornštajnová – Hana Na tohle jsem v knihovně čekala
Nejdřív jsem si říkala, že jsem toho přečetla relativně málo proto, že je venku konečně hezky a přes den není čas, ale tím to asi nebude, protože dvě z těch čtyř knih jsem sežrala během dvou dnů každou. To, že ty zbývající nemaj dohromady snad ani 300 stran a vydržely mi na zbytek měsíce musí
Zase jsem zapomněla, že jaro je přežitek. Nikdo nepotřebuje baloňáky, ani polobotky, protože ze sněhulí se leze rovnou do žabek. Na to, aby se tyhle svetry daly použít jako ohoz pro vlahé letní večery, jsem asi mohla vybrat trochu míň tlustou vlnu, ale co. Naštěstí mi totiž chybí odhad a všechny jsou o trochu větší,
