Protože zkusit se má všechno a s tím pletením to vyšlo, rozhodla jsem se udělat další pokus. Tentokrát ještě o něco šílenější. Kdybych úplnou náhodou neobjevila Zašívárnu a jejich předpřipravený vyšívací krabice, asi by zůstalo jen u plánu, ale takhle padly všechny moje dosavadní výmluvy (nevím jak, čím a vlastně ani co) a koupila jsem
Něčím jsem se nemohla vlbec prokousat, něco jsem sežrala za dva večery a něco jsem vůbec nepochopila. Už to skoro začíná bejt tradice nebo co. Abych se neopakovala, tak jako novinku znovuobjevuju audioknihy, čímž úplně porušuju svůj autistickej zvyk nikdy nemít rozečtených víc knih najednou. Kupodivu mě to ani neirituje – že by to poslouchání
Dítě, který sice chodit umí, ale nehodlá se tím nechat stresovat a radši si to všude sviští po čtyřech, má hned několik výhod. Nepadá a neomlacuje si tak hlavu o hrany stolu, knihovny, vytažený šuplíky, záchodovou mísu a schody. Není potřeba za ním nikam běhat a taky mu není potřeba kupovat boty. To je všechno
Zajímavý. Jakmile začne trochu svítit sluníčko a přestane bejt tma ve tři odpoledne, začnu mít pocit, že jaro je za dveřma a každý ráno mě hrozně překvapí, že ještě pořád musím škrábat to zamrzlý okno na autě. Ale blíží se to! Nevím, co uděláte jako první věc po probuzení vy, ale já se s miminem
Preventivně jsem si zakázala se těšit, protože pravděpodobnost, že všechny tři děti budou zdravý a podaří se nám nakonec odjet, se mi zdála nebezpečně malá. Ale nezakřikla jsem to, neuvěřitelné se stalo skutečným a my jsme po roce opustili rodnou placku a vydali se za horským vzduchem. Po Vojtově loňském přístupu k lyžování, jsem sebou
V krabici od Ježíška byly takový malý, roztomilý a super barevný klubíčka, se kterýma jsem si nějak nevěděla rady. Protože jsem ale pro letošek pevně rozhodnutá, že konečně přestanu být tou slavnou kovářovou kobylou, usnesla jsem se sama se sebou, že mi šála taky prospěje. A abych si usnadnila rozhodování, plánuju je tam naprat všechny.
Letošní rok začal slibně. Ani jedna z těch knížek nebyla ztráta času a to se počítá! Navíc fungovaly přesně tak, jak jsem potřebovala. Kdykoli totiž řečtu něco, o čem musím přemýšlet celou noc a pár dnů potom, nejsem schopná se hned vrhnout na další podobnej příběh. Mám totiž slabý nervy. A ty si člověk vždycky
Protože děti zásadně nesrovnávám, nenapíšu, že ačkoli jí je dneska přesně rok a čtvrt, je ze všech bezkonkurenčně nejvíc pozadu. Ono totiž záleží na úhlu pohledu. Poslední dobou sílí moje podezření, že to spíš má úplně na salámu. Naše Kiki totiž 1. nechodí, ačkoli pokud se v okolí vyskytuje kdokoli, kdo jí je ochoten obdivně
Někdy minulej rok začala Jolanka nosit z družiny takový podivný zamotaný nudle z vlny. Při bližším ohledání se ukázalo, že jsou to spletený řetízky o průměru asi pět centimetrů a délce dva metry. Prej náhrdelníky. Nebo taky pásky, záleží na vkusu. Já žádnej nemám, proto jsem je nosila, přestože jeden byl brčálově zelenej a ten
Někdy si připadám jako takový ty neurotici ve filmech, co pořád nutkavě něco počítaj. To je samo o sobě zajímavej úkaz, protože jestli mi něco nejde a nikdy nešlo, je to matika. Skoro denně se v tom mám možnost utvrdit při úkolech z učiva třetí třídy. No nic. To, co v duchu (a někdy i
