Preventivně jsem si zakázala se těšit, protože pravděpodobnost, že všechny tři děti budou zdravý a podaří se nám nakonec odjet, se mi zdála nebezpečně malá. Ale nezakřikla jsem to, neuvěřitelné se stalo skutečným a my jsme po roce opustili rodnou placku a vydali se za horským vzduchem. Po Vojtově loňském přístupu k lyžování, jsem sebou
V krabici od Ježíška byly takový malý, roztomilý a super barevný klubíčka, se kterýma jsem si nějak nevěděla rady. Protože jsem ale pro letošek pevně rozhodnutá, že konečně přestanu být tou slavnou kovářovou kobylou, usnesla jsem se sama se sebou, že mi šála taky prospěje. A abych si usnadnila rozhodování, plánuju je tam naprat všechny.
Letošní rok začal slibně. Ani jedna z těch knížek nebyla ztráta času a to se počítá! Navíc fungovaly přesně tak, jak jsem potřebovala. Kdykoli totiž řečtu něco, o čem musím přemýšlet celou noc a pár dnů potom, nejsem schopná se hned vrhnout na další podobnej příběh. Mám totiž slabý nervy. A ty si člověk vždycky
Protože děti zásadně nesrovnávám, nenapíšu, že ačkoli jí je dneska přesně rok a čtvrt, je ze všech bezkonkurenčně nejvíc pozadu. Ono totiž záleží na úhlu pohledu. Poslední dobou sílí moje podezření, že to spíš má úplně na salámu. Naše Kiki totiž 1. nechodí, ačkoli pokud se v okolí vyskytuje kdokoli, kdo jí je ochoten obdivně
Někdy minulej rok začala Jolanka nosit z družiny takový podivný zamotaný nudle z vlny. Při bližším ohledání se ukázalo, že jsou to spletený řetízky o průměru asi pět centimetrů a délce dva metry. Prej náhrdelníky. Nebo taky pásky, záleží na vkusu. Já žádnej nemám, proto jsem je nosila, přestože jeden byl brčálově zelenej a ten
Někdy si připadám jako takový ty neurotici ve filmech, co pořád nutkavě něco počítaj. To je samo o sobě zajímavej úkaz, protože jestli mi něco nejde a nikdy nešlo, je to matika. Skoro denně se v tom mám možnost utvrdit při úkolech z učiva třetí třídy. No nic. To, co v duchu (a někdy i
Povzbuzena svým loňským (pokud se tak posledních 28 hodin roku dá navzat) pletařským výkonem, jsem se v novém roce rozhodla pokořit další metu. Jo, myslím to slavný obrace (bez -t -před -c, protože teď už jsem chytrá jako rádio). Neprozřetelně jsem se svěřila se svými úmysly mamce, která usoudila, že uplést jednu celou šálu hladce
Vzhledem k tomu, že mi ráno cestou pro rohlíky, během těch omnácti kroků tam a osmnácti zpátky, stihly zamrznout chlupy v obou nosních dírkách, jsem usoudila, že do školky nedojdu. Možná bych to s termoskou grogu zvládla, ale jsem dáma a před osmou ráno nechlastám. Vymyslela jsem zdánlivě geniální plán: Nechám Vojtu doma, on si
Dle mých naivních představ měl být prosinec měsícem poklidnýho předvánočního čtení. To jsem se teda pěkně spletla. John Irving – V jedné osobě Irvinga mám ráda od první knížky, kterou jsem přečetla. Myslím, že to byl Svět podle Garpa, ale ruku do ohně bych za to nedala. Skvěle píše a skvěle se čte. Buď ale
Naše auto je dost chytrý. Chytřejší než já. Nenechá mě přelaďovat rádio když couvám, například. Usoudilo tudíž, že období snídám vánočku-obědvám cukroví-nevečeřím, protože se do mě už nic nevejde je třeba razantně ukončit a vyřadilo si z provozu cosi, co se jmenuje filtr pevných částic. Netuším, co to je, kde to je, ani k čemu,
