Kdo v létě nehledal ovečky z Déčka, měl by se nad sebou asi zamyslet, protože takový mezery ve vzdělání by mohly bejt zásadní. V zimě jsem jednu takovou duhovou uháčkovala, což vedlo dvě osoby ke dvěma mylným závěrům: Já usoudila, že mám odpracováno a z Déčka už na mě žádná záludnost nevyskočí, zatímco Vojta evidentně

Že jsou ty kytičky návykový, tuším už delší dobu. Je to totiž rychlý, barevný a možností je miliarda, což mi přesně vyhovuje. První várku jsem z nouze naroubovala na jelena a zatím mě pořád baví se na něj koukat. Protože ale jelena vlastním jen jednoho, bylo nutný vymyslet, co udělám s tou hromadou další květeny,

Zase jsem zapomněla, že jaro je přežitek. Nikdo nepotřebuje baloňáky, ani polobotky, protože ze sněhulí se leze rovnou do žabek. Na to, aby se tyhle svetry daly použít jako ohoz pro vlahé letní večery, jsem asi mohla vybrat trochu míň tlustou vlnu, ale co. Naštěstí mi totiž chybí odhad a všechny jsou o trochu větší,

Moje soukromá mise pro letošní rok s pracovním názvem Svetr pro každýho je za půlkou (sice mi chvíli trvalo se k tomu dobrat, ale že tři pětiny jsou víc než polovina mi potvrdil i kámoš gůgl, takže se to nebojím napsat) a bylo na čase. Venku to totiž jako už téměř tradičně vypadá, že žádný

Před čtrnácti dny vylezlo na pár hodin sluníčko. Tolik světla po strašně dlouhý době v kombinaci s farmářským trhem přímo u nosu mě uvrhlo do takový euforie, že jsem úplně vytěsnila předpověď počasí a přivlekla domů půl botanický zahrady. Paní prodavačka mě teda varovala, že má prej mrznout a ať je radši ještě nedávám do

Akce Svetr pro každýho zdárně pokračuje! Vzhledem k tomu, že jaro je (snad!) za rohem, je nejvyšší čas sebou hodit, protože se znám a je mi jasný, že jakmile se trochu oteplí, najedu do módu letních sukýnek a už z toho nic nebude. Během háčkování svetru pro Kiki jsem párala jen třikrát, což považuju za

Ukazuje se, ,že ty svetry jsou asi nějak prokletý nebo co. Tenhle jsem měla v plánu uháčkovat na horách. Plány jsou ovšem od toho, aby se bortily, takže mě vlastně ani tak nepřekvapilo, že hned první noc po příjezdu dostala drahá polovička horečku jako kráva, ráno nafasoval antibiotika a čtyři dny nevystrčil nos z chalupy.

Ani se mi tomu nechce věřit, ale nejenže jsem ten svetr dodělala – on jí dokonce ani není velkej! Pár poučení do budoucna jsem si z tohohle pokusu nicméně odnesla, protože takhle já prostě funguju. Než bych něco sáhodlouze študovala, radši se na všechno hned vrhnu, udělám hromadu chyb, několikrát se vším praštím, ale nakonec