Že háčkování je uklidňující činnost, vím už docela dlouho. Oproti šití má tu nespornou výhodu, že se dá vzít s sebou kamkoli. Třeba do lesa.Většina mých karanténních mandal vznikla jako úplná znouzecnost. Potřebovala jsem prostě dělat něco aspoň zdánlivě smysluplnýho.Tři ze tří dětí navíc potvrzujou, že pokud matka během smolení domácích úkolů drží v ruce
Letošní rok ve znamení novýho počítání měsíců leden, únor, karanténa, prosinec utíká paradoxně rychle a úplně mě zabrzdil, ale co už. Vezmu to popořádku a jsem sama zvědavá, kam se propracuju. Po zavedení distanční výuky vypluly na povrch mraky netušených okolností, znemožňujících normální život. Neustálej bordel na jediným stole v kuchyni mi například úplně zabránil
Dodneška si pamatuju, že jsme v obýváku na stolku a i jinde měli háčkovaný dečky, který mamka jednou za čas všechny namočila ve vaně a pak sušila přišpendlený k už nevím čemu, aby byly rovný a vypnutý. Jako malá jsem je obdivovala, v pubertě mi připadaly trapný a teď by se mi možná zase líbily,
Že potřebuju síťovku, říkám už pár let, ale kupodivu mě za celou tu dobu ani jednou nenapadlo, že už vlastně umím háčkovat a můžu si ji udělat sama. Nenarazit na tenhle provázek v klubíčku, možná bych si ji i někde koupila. Takhle se ale nebylo na co vymlouvat. Přibejvalo to skoro samo a to se
Ségra měla narozeniny. A protože je to žena veskrze praktická, ušetřila mě stresů s vymýšlením dárku. Nebo teda zdánlivě ušetřila. Požadavek na pončo s kapucou byl zcela konkrétní, to jí musím nechat. Když jsem se ale zeptala, jakou by asi tak mělo mít barvu, poslala mi tyhle obrázky (plus pár dalších, ale myslím že i
Kdo v létě nehledal ovečky z Déčka, měl by se nad sebou asi zamyslet, protože takový mezery ve vzdělání by mohly bejt zásadní. V zimě jsem jednu takovou duhovou uháčkovala, což vedlo dvě osoby ke dvěma mylným závěrům: Já usoudila, že mám odpracováno a z Déčka už na mě žádná záludnost nevyskočí, zatímco Vojta evidentně
Že jsou ty kytičky návykový, tuším už delší dobu. Je to totiž rychlý, barevný a možností je miliarda, což mi přesně vyhovuje. První várku jsem z nouze naroubovala na jelena a zatím mě pořád baví se na něj koukat. Protože ale jelena vlastním jen jednoho, bylo nutný vymyslet, co udělám s tou hromadou další květeny,
Zase jsem zapomněla, že jaro je přežitek. Nikdo nepotřebuje baloňáky, ani polobotky, protože ze sněhulí se leze rovnou do žabek. Na to, aby se tyhle svetry daly použít jako ohoz pro vlahé letní večery, jsem asi mohla vybrat trochu míň tlustou vlnu, ale co. Naštěstí mi totiž chybí odhad a všechny jsou o trochu větší,
Moje soukromá mise pro letošní rok s pracovním názvem Svetr pro každýho je za půlkou (sice mi chvíli trvalo se k tomu dobrat, ale že tři pětiny jsou víc než polovina mi potvrdil i kámoš gůgl, takže se to nebojím napsat) a bylo na čase. Venku to totiž jako už téměř tradičně vypadá, že žádný
Pod vánočním stromečkem jsem našla jakousi neforemnou kouli zamotanou do deseti metrů papíru a oblepenou kilem izolepy. Ještě než jsem se začala propracovávat k obsahu, mi Jolanka nadšeně hlásila, že to je bezvadnej dárek, kterej vybrala sama, protože moc dobře ví, že já jsem určitě nic tak krásnýho nikdy neviděla po vánocích z něj odmotám
