Blog

Co jsem četla v říjnu

Co jsem četla v říjnu

Září mě dostatečně poučilo, abych neztrácela čas čtením něčeho, co mě bude od dvacátý stránky štvát. Byla jsem pevně rozhodnutá cokoli (byť vzdáleně) připomínající blábol, odložit, ale naštěstí na to ani jednou nedošlo.
Co jsem četla v říjnu

Kathryn Stockett – Černobílý svět

Začíná to záchodem. Protože když žijete na americkým jihu v šedesátých letech a máte černou služku, nemůžete s ní chodit na stejnej záchod, to je jasná věc. Nevadí, že vám vaří a stará se vám od rána do večera o děti, to je úplně něco jinýho.
Tehle příběh o tom, jak se jedna běloška rozhodne sepsat příběhy černých sloužících a převrátí tak životy paniček vzhůru nohama, mě prostě bavil. Možná to byla tak trochu pohádka o inteligentních služkách a přiblbých hospodyňkách, ale všchno nebylo jen růžový a konec mě taky nezklamal žádnou kýčovitou selankou, takže jsem dočetla úplně spokojená.

Robert Bryndza – Dívka v ledu

Mám ráda detektivky. Ty současný s hektolitrama krve a hypermoderníma vyšetřovacíma metodama mě zas tak neberou, ale pokud není detektiv úplnej idiot a vrah dement, co se nechá nachytat na něčem úplně primitivním, přečtu si je taky ráda.
Navíc jsem si kdovíproč myslela, že autor je Slovák (že by to jméno?!) a přítomnost slovenský vyšetřovatelky v Londýně tomu pěkně nahrávala. Nakonec jsem se dočetla, že je to Brit jako poleno, ale má aspoň slovenskýho manžela, a to se počítá (konec bulvárního okénka).
U dobrý detektvky se neusíná, protože je tak napínavá, že člověk čte a čte, dokud se nedozví, jak to všechno bylo. Tady mi to došlo asi padesát stránek před koncem a vlastně to žádná velká bomba nebyla, takže spát se mi chtělo.
Ale k vodě asi dobrý. Jen nevím, co s tím v listopadu 😉

Hanya Yanagihara – Malý život

Podle názvu jsem čekala tak trochu oddychovku. To jsem se zas nechala nachytat! Ani si nevzpomínám, že bych nějakou knížku tak strašně chtěla nečíst dál, abych se nemusela dozvědět, že všechny ty hnusný věci, kterých jsem se bála, se vážně staly a zároveň jsem se nedokázala odtrhnout. V kině bych měla nejspíš neustále zavřený oči, abych se nemusela koukat.
Protože u knížky to nejde, každej večer jsem se jen modlila, ať se mi o tom nezdá a ráno jsem se nemohla dočkat, až bude chvilka a já budu číst dál.
Nevím, nakolik máte silnej žaludek, ale pokud jo, rozhodně si tohle musíte přečíst! Já o tom totiž asi budu přemejšlet ještě hodně, hodně a hodně dlouho.

Alen Meškovič – Ukulele Jam

Co dělěj kluci, když jim je patnáct? A další tři roky? Poslouchaj hudbu, choděj do školy a balej holky. Aspoň většinou. Kupodivu to můžou dělat i přesto, že jejich dům vyletěl do vzduchu ve válce, díky který se ocitnou v uprchlickým táboře. Navíc bez bráchy, o kterým netušej, kde je a jestli vůbec ještě žije.
Tahle knížka byla tak neuvěřitelně lehce napsaná, že jsem chvílema zapomínala, o jak blbý a vážný situaci čtu. A taky že takových puberťáků je na světě pořád až moc.

 

Teď koukám na tu hromadu knih u postele a s hrůzou jsem zjistila, že tam nemám žádnou detektivku! Píše je dneska vlastně ještě někdo jinej, než seveřani? Ne že bych proti nim něco měla, ale tý tmy je venku i bez nich dost a nějaká ta vražda v Karibiku by se šikla – nevíte o něčem?!

6 Comments

  1. Aaaa Ukulele Jam užs dočetla, tak to se ho dočkám, hurá 😀
    Ten černobílej svět je tvůj? Ten bych si kdyžtak půjčila 🙂
    Co se detektivek týče, miluju McBaina, což je sice starý, ale dobrý. Mám celou řadu 87. revíru (přes 50 knížek), v zásadě proti dnešním detektivkám oddechovky, ale mně to bohatě stačí (Malej život teda asi číst nebudu).

    1. Černobílej svět je z knihovny, já už si knížky vůbec nekupuju – ale půjč si ho, je to fakt dobrý!
      McBaina jsem svýo času taky četla, ale já moc tu americkou detektivní školu nemusím. radši pěkně vraha až na konec 😉

  2. Čtu teď ten Čas čarodejnice, ale to je taky severský – nicméně to vypadá spíš na typ Bruen než Kepler. Tak když to nebude úplně blbý, dovezu.
    Na Malý život se chystám a Černobílý svět jsem viděla jako filmovou adaptaci a úplně mě dostala:
    https://www.csfd.cz/film/277770-cernobily-svet/prehled/
    Až jsem se bála číst knihu, že by třeba neměla takový spád.

    1. Když to bude severský a nebude to Kepler, tak to beru! Přivez 😉
      A ten film si asi pustím, já to sice nemám moc ráda, když už jsem četla knížku, ale tahle byla tak dobrá, že si ten příběh klidně dám znovu.

  3. Já si právě taky knížky už nekupuju 😀 Akorát kolik já peněz nechám za rezervace v knihovně, to je hrůza 🙂
    A u McBaina je přece vrah až nakonec?

    1. Ještě štěstí, že u nás jsou rezervace zadarmo – bohatě stačí to, co tam nechám za upomínky ( i když to beru jako sponzorskej dar:D )

Odpovědět