Blog

Co jsem četla v srpnu

V srpnu obvykle moc nečtu, protože je vedro a já jsem utahaná a usínám po pár stránkách. Letošní výkon ovlivnilo jednak počasí (celkem chladno), druhak děti (u vody se už zabavěj relativně sami) a třeťak dobrej výběr knih (až na tu jednu), u kterých se usnout prostě nedalo únava-neúnava.

Min Jin Lee – Pačinko

Na obálce se píše, že je to epická sága o životě čtyř generací jihokorejský rodiny v Japonsku. Vzhledem k tomu, že jsem neměla tušení, že něco jako pačinko existuje a nevzpomínám si, že bych kdy četla něco od jihokorejskýho autora (i když si teda nejsem jistá, jestli někdo, kdo se sice narodil v Soulu, ale od svých sedmi let žije v Americe, je dostatečně reprezentativní vzorek), nemusela jsem se dlouho rozhodovat a vrhla jsem se na to.
Prvních sto stránek jsem louskala neuvěřitelně pomalu, ale jakmile jsme se vrátili z dovolený a bylo víc klidu a času se žačíst, nemohla jsem se odtrhnout. Pokud vás baví tyhle rodinný historie s trochou exotiky, s tímhle vedle rozhodně nešlápnete.

Jeffery Deaver – Říjnový seznam

Konečně jsem se dočkala! Neuvěřitelně dobrá detektivka, která začíná od konce ve chvíli, kdy do bytu vrazí únosce dítěte a namíří na jeho matku pistoli. Nikdy jsem nic podobnýho nečetla a připadalo mi to trochu střelený, vědět, co se stalo a kdo to udělal, ale bylo to úplně dokonale promyšlený, s každou další kapitolou mi čelist padala víc a víc a díky posledním deseti stranám jsem měla co dělat, abych ji sebrala ze země.
Říjnový seznam doporučuju všem na potkání, protože dobrých detektivek není nikdy dost a já jich letos četla trestuhodně málo.

Sarah J. Harrisová – Barva vraždy Bee Larkhamové

O Jasperovi byste měli vědět tři věci: 1. Vidí svět úplně jinak než vy. 2. Nedokáže rozpoznávat obličeje. Ani svůj vlastní. 3. Stal se jediným svědkem vraždy své sousedky Bee Larkhamové. Jenže chytit vraha, jehož obličej si nepamatujete, není jednoduché…
Abych byla upřímná, po týhle knize jsem sáhla kvůli názvu a když jsem si přečetla, o čem to má být, trochu jsem zaváhala, jestli si ji z tý knihovny vůbec mám tahat domů. Až moc mi to připomínalo Podivný případ se psem , kterej jsem četla celkem nedávno a bála jsem se, že tohle bude slabej odvar. Úplně sice nebyl a hlavně ty části, kdy Jasper popisuje barvy a zvuky mě vyloženě bavily, ale pokud by měl člověk číst jednu detektivku s autistickým dítětem v roli vyšetřovatele, tak tahle je ta slabší.

Arturo Pérez-Reverte – Královna Jihu

Děsný tohleto. Natolik, že jsem to nedočetla, a to jsem se fakt snažila, protože odložit knížku, kterou mi někdo doporučí je pro mě mnohem těžší, než to udělat s náhodně vybraným brakem (a ani to mi kdovíjak nejde).
Jsem teda asi divná, protože komentáře na Databázi knih jsou plný nadšení, ale neskutečně mě iritovalo, jak debilně ty lidi mluvěj, jak trapně se popisujou sexuální scény, jak se to hemží totálně zbytečnýma podrobnostma a zejména to, že přestože hlavní hrdinka se chová jako úplná kráva, všichni jsou z ní úplně vydřený. Nevím, kdo to překládal, ale česky ten člověk zrovna dvakrát neumí a možná i kvůli tomu se to prostě číst nedalo.

Taylor Jenkins Reid – Možná v jiném životě

Perfektní kniha k vodě. Hannah vyrazí na večírek, kde se setká se svým bývalým a rozhoduje se, jestli odejít domů sama, nebo s ním. Udělá nakonec oboje, každy v jiný kapitole, který se pak střídaj a příběh si pěkně jede ve dvou liniích, v každý úplně jiným směrem. Otázka, jestli o tom, kam se život bude ubírat, rozhoduje náhoda, nebo osud, nebo jestli je všechno jenom na nás, se pěkně rozjede.
Jasně, není to žádná hluboká filozofická literatura, ale po Královně Jihu mi to ke štěstí bohatě stačilo!

Viktorie Hanišová – Rekonstrukce

Hanišová je brutální, to jsem díky Houbařce pochopila až moc rychle. Nebyla jsem si úplně jistá, jestli chci číst další hnusnej příběh o zpackaným životě, ale udělala jsem to a i když toho úplně nelituju, další její knihy si na nějakou dobu nejspíš odpustím. Píše ale skvěle, o tom žádná.

Cenu za srpnovou knihu měsíce získává bezkonkurenčně Deaver v kategorii detektivek, ale Pačinko mu šlape na paty a celkově to (až na tu Královnu Jihu) byl čtenářsky docela vydatnej a vydařenej měsíc, což vždycky potěší.

Odpovědět