Blog

Hory

Do hor!

Preventivně jsem si zakázala se těšit, protože pravděpodobnost, že všechny tři děti budou zdravý a podaří se nám nakonec odjet, se mi zdála nebezpečně malá. Ale nezakřikla jsem to, neuvěřitelné se stalo skutečným a my jsme po roce opustili rodnou placku a vydali se za horským vzduchem. Hory
Po Vojtově loňském přístupu k lyžování, jsem sebou skoro sekla, když si hned první den bez keců obul lyže a odpoledne už to svištěl na vleku. Předcházel tomu sice můj monolog na téma lyžování je pro nás lenochy ideální sport, protože nahoru tě něco vytáhne a dolů to jede samo, ale lehká manipulace ještě nikoho nezabila a účel světí prostředky, ne?HoryHory
Jolanka naopak usoudila, že lyže jsou pro trapáky a poté, co na nich strávila dva dny, mě přinutila je vyměnit za prkno. Sice měla z toho padání na zmrzlou sjezdovku dobitej zadek jak nikdy v životě, ale úspěch se kupodivu dostavil i na této frontě.Hory
HoryA když už se všichni na něčem vozili, Kiki samozřejmě nemohla zůstat pozadu. HoryPoté, co se na zdravém povětří k prasknutí cpala zdravou stravou, mi byla dokonce ochotná odpustit i tu šálu, kterou jsem ji k těm saním přivazovala. HoryJá jsem sice měla v plánu, že k sobě budu tentokrát tvrdá a po skoro patnácti letech se na to taky vrhnu, ale v tom skibaru bylo tak útulno, ehmehm, že to holt nechám na příští rok. Třeba to vyjde 😉

Odpovědět