Blog

16-3

Jak jsem neušila deku

Je na čase si definitivně připustit, že jsem se sama sobě zcela vymkla kontrole a stala jsem se absolutním sběračem, syslovačem a nakupovačem látek, který hrozně nutně musím mít doma jen poto, aby mi je pak bylo líto rozstříhat a tímpádem jsem neměla z čeho šít a musela objednávat další a další a další…
Magor, no.

Ještě nedávno jsem aspoň přesně věděla, co z čeho jednou, až budu mít dítě, který spí i přes den úměrně svýmu věku, ušiju. Teď už nejsem schopná držet se plánu ani v tomhe směru.
Aby bylo jasný, že nekecám – tohle měla bejt deka. 
 

Pak se odkudsi připlazilo dítě, pracně vyrobenou instalaci rozmetalo na hadry (doslova) a mně se přestalo chtít.

Nikde přece není psáno, že ze čtverců se nutně musí sešít obdélník, no ne?
Myšlenku na další (a řekněme si to upřímně, úplně nepotřebnou) deku, jsem tudíž celkem s chutí zmačkala, zahodila do koše a vrhla se na něco jinýho.
Představu jsem měla jen matnou, takže jsem z výsledku byla o to nadšenější.
Dokonce natolik nadšená, že jsem se pokusila přemluvit Vojtu, aby se mi v tom vyfotil, protože čekat skoro dva týdny, než mi přijede dvorní modelka, to se prostě nedalo!

Můj syn, místo aby nadšeně souhlasil a podvolil se, protože překypuje vděkem za všechno, co pro něj dělám, mě poslal někam.
Jak nečekané.

Když ale trpíte poruchou potřebujutoteďhned a včerabylopozdě, nemůže vás první neúspěch odradit. Normální člověk by prostě počkal.
Já polohystericky prohlížela telefonní seznam a hledala někoho, kdo má holčičku potřebných rozměrů a ještě večer jsem tu nebohou chudinku přinutila, aby se nechala vyfotit.

Jo stydím se, ale jen trochu, protože výsledek stojí za to:

Navíc na mě VŮBEC nedělala otrávený ksichty, neprudila a neměla blbý kecy.
Taky se teda moc nesmála, protože jsem se asi tvářila jako psychopat a možná měla strach, že jí budu nutit v těch šatech skočit pod vlak, ale i tak je to princezna, ne? 😉

Nevím, jestli se mi ji podařilo přesvědčit, že jsem jen neškodnej blázen, tak jsem jí za to aspoň koupila Kindervejce a budu doufat, že mě ještě někdy vezme na milost 😉

Ale poučila jsem se.
Od teď už neplánuju vůbec nic.
Ono se to neposere a aspoň se sama se sebou nebudu nudit.

Uložit

5 Comments

  1. Nádherný šaty, modelka jako krásná – ale co to má být za konkurenci?!?!

    1. Nesmíš mě prásknout, protože jestli na mě zanevře i Madlenka, jsem v řiti! 😀

  2. Ale, jak jsem neušila deku, to je o mně! 🙂 (zatím stále rozžehluju ty nešťastný trojúhelníky a jestli se do toho ještě někdy vrhnu, tak jen z takovejhle velkejch čtverců!) A nám taky můžeš kdykoliv říct, když chceš fotit 🙂

  3. Vás bych brala hned! jenže jste ještě dál, než ta Madlenka, tyjo 😀

  4. Dál než Madlenka? To těžko ne, dyť bydlej kousek od nás 🙂 (takže jasně, MOŽNÁ dál, ale ne o moc 🙂 )

Odpovědět