Blog

14.jpg

O zapařených hlavách

V pondělí jsem koupila vaničku, v úterý dvě a ve středu rovnou kýbl. Samosběr začíná zítra, tak to abysme rovnou jeli s náklaďákem, nebo nevim.
Beru to tak, že léto je tady.

Konečně jsem se vybičovala a vykoumala, jak to všechno nastříhat, aby nevznikl nočník, ale
klobouk.

Ze samý radosti jsem už radši zapomněla, že se mi to povedlo na šestej pokus, jak vypočítat obvod kruhu jsem musela googlit a pak jsem se toho vzorečku nějak lekla nebo co, takže jsem si milej kruh změřila pěkně metrem.
Tím krejčovským, ohýbacím.

Jsem nadšená, protože konečně došlo na moje letitý sliby, že ty zbytky látek určitě jednou na něco využiju, a proto je rozhodně nemůžu vyhodit.

Když tak na tu hromadu odstřižků koukám, začínám uvažovat o tom, že si buď otevřu kloboučnictví (jmenuje se to tak, že jo?), nebo holt budu muset přijít na nějaký další možný využití.

Sama jsem zvědavá!

Uložit

Uložit

Odpovědět