Blog

Máme vydlabáno

Někdy se to tak stane. Člověk jde k sousedům na kafe a než se vzpamatuje, vrací se domů pro kolečko, protože dostane nabídku, která se prostě neodmítá. Už jen proto, že váží 51 kilo a svalit ji na tu decimálku bylo mnohem jednodušší, než ji z ní zvednout.

Ale kde je vůle a svaly, tam jde cokoli a příležitost si pořádně zadlabat nelze nevyužít.

Kiki se do toho vrhla s vervou sobě vlastní a přestože se nejdřív odmítala umazat a ďoubala to naběračkou, ruply jí nakonec nervy a vydrápala ji holejma rukama. Kupodivu byla relativně dutá a moje dilema, kam s tím vnitřkem se díky kompostu vyřešilo rychle a bez práce, což je můj oblíbený způsob vypořádávání se s problémem.

Na obličej měla blbej tvar, ale na luxusní 1+kk byla úplně ideální. Socha nahé ženy (dar mému choti ke čtyřicátinám, sehnaný kamarádem na charitativním bazaru za dvě pětky) na takový bydleníčko čekala trpělivě a dost dlouho na to, aby si zasloužila i tu červenou svíčku, kterou jsme ji tam šoupli.

Jolanka na to šla klasicky s kudlou, zatímco Vojta se chopil vrtačky a tak ani ty malý (alias standartně velký) kusy nepřišly nazmar.

Rozsvícený to vypadá super – sousedovic kočka si to evidentně myslí taky.

A ve dne to není o moc horší.

Prostě ani v Américe bysme se o Halloweenu rozhodně neztratili!

Odpovědět