Blog

Kiki 1 rock

Narozeninová róba aneb Jak jsem ji vystříhala

Znáte takový ty scény z filmů, kde dojde k bouračce na dálnici, deset aut sešrotovaných jak harmoniky, přijedou hasiči s nůžkama na plech, kterýma z nich vystříhaj všechny pasažéry, všichni nakonec přežijou a hudba vítězně hraje? Jestli ne, je nejvyšší čas to napravit, protože pořádnej happyend se hodí vždycky.

Já takovej film neviděla asi sto let, ale vzpomněla jsem se na něj ve chvíli, kdy jsem vítězoslavně došila poslední steh a vytáhla ze stroje narozeninový šaty, nad kterýma jsem strávila víc času, než by duševně zdravej člověk byl ochotnej veřejně přiznat. Zpětně vůbec nechápu, jak jsem si mohla myslet, že je potřeba je ušít jen o něco větší, než byly ty, ve kterých šla Kiki na vítání občánků a nepřeměřit ji.

Taky nevím, co mě přinutilo je na ní narvat, přestože už při zběžném porovnání oděvu a jeho potencionální majitelky bylo evidentní, že se do něj nevejde. Kupodivu ani moc neřvala, což jsem zpětně ocenila ve chvíli, kdy byly jasný tři věci:
1. před půl rokem by jí seděly skoro přesně
2. ještě dvě minuty a udusí se
3. ačkoli hlava záhadně prolezla dovnitř, ven ji prostě nedostanu

Moc času na rozhodování mi, jak je vidět, nezbylo. Představa, že ty hodiny práce hodím do koše mě sice na chvilku natolik ovládla, že jsem zauvažovala, že ufiknu nějakou tu končetinu, ale nakonec zvítězilo mé lepší já a prostě jsem ji z těch podělanejch mrňavejch šatů vystříhala.
Kiki 1 rock Kiki 1 rock
Schovala jsem jí je na památku do krabice, aby měla jednou, až bude mít období moje matka je cvok, i nějakej ten hmatatelnej důkaz. Pak jsem strávila depresivní večer se sklenicí vína (jo, furt kojím a ani ožrat se nemůžu!) odhodlaná jí na oslavu navlíknout tepláky, ale vyspala jsem se z toho a vrhla jsem se na verzi číslo dvě.
Kiki 1 rock Kiki 1 rock
Jak je vidět, na podruhý jsem se trefila, na čemž má zásluhu i metr, od teď až navěkdy věků můj nerozlučný nejlepší přítel.
Kiki 1 rock Abych jí nějak vymazala z hlavy vzpomínku na matku, blížící se k ní s obříma nůžkama a otce, pevně držícího všechny části těla, který by třeba mohly omylem přijít k úhoně, dostala přesně to, po čem toužila – a ani si o to nemusela říkat.
Kiki 1 rock Kiki 1 rockJako by ty první narozeniny nemohly bejt významná životní událost samy o sobě nebo co 😉

Odpovědět