Blog

Novoroční bilancování

Novoroční bilancování

Pořád se nedokážu rozhodnout, jestli mám ty první dny novýho roku ráda. Jakmile se totiž jednou narodíte s potřebou mít neustále miliardu plánů, podvědomě vás to nutí dávat si předsevzetí, přestože už po všech těch letech tušíte, jak to s valnou většinou z nich dopadne.
(Blbě – kdyby to náhodou nebylo jasný).
Abych se tomu nerealistickýmu plánovaná vyhnula, rozhodla jsem se, že se pro začátek ohlídnu za tím uplynulých rokem a poučím se z chyb. Jsem totiž děsně rozumná, ehm.

Jak jsem si tak prohlížela ty stovky fotek, znovu jsem se utvrdila, že s mojí pamětí to už dávno není takový, jak bejvávalo. Nemít je, zapomenu polovinu všeho, co jsem dělala – hlavně proto, že když se to pak všechno dá na jednu hromadu, rozhodně toho nebylo málo. A abych dopřála svojí třídící a počítací úchylce aspoň nějakou tu radost, po pár hodinách jsem dospěla k několika zásadním zjištěním:

1. Plánovala jsem uplést si deku do kočáru a taky jednu ušít pro miminko, ze kterýho se za tu dobu vyloupl kus vlasatýho chlapa, ačkoli já byla na stopadesát procent přesvědčená, že to bude holčička.
Že nakonec vyprodukuju čtyři, z toho jednu háčkovanou, i když jsem v lednu ještě ani netušila, jak se háček drží v ruce, jsem fakt nečekala.Moje deky roku 20172. Při třídení skříní a vyřazování oblečení jsem se rozhodla, že se pokusím nekupovat si na sebe nic bez rozmyslu. To jsem kupodivu dodržela. Boty nepočítám, bez těch by to nešlo. Dokonce jsem si ušila i plavky, který mi jsou a který se za celý léto nerozpadly, což považuju za svoje osobní vítězství ducha nad hmotou. Fotku sice mám, ale ačkoli plavky jsou boží, jejich obsah se mi až tak vystavovat nechce 😉
I bez nich toho ale nebylo málo a až na to triko s kaktusama, o kterým mi pár lidí nezávisle na sobě řeklo, že vypadá jako pyžamo (tss!) nosím všechno a nosím to ráda.Co jsem si ušila v roce 20173. Plést jsem se naučila těsně před začátkem minulýho roku. No, naučila je možná silný slovo, protože na svetr si pořád ještě netroufám (i když v plánu na letošek je, to zakecávat nebudu), ale i z toho mála mám radost. Díky tomu pletení jsem se totiž nějak zbavila představy, že háčkování je neuvěřitelně složitý a postupně mě začalo hrozně bavit i to. Co jsem pletla a háčkovala v roce 20174. Pár věcí jsem zkusila jen proto, aby měla dušička klid. Kromě toho vyšívání, což fakt není nic pro mě, ale rozhodně nevylučuju, že si něco z toho letos zopakuju. Třeba ta látka, co vypadá jako papír a dá se prát je prostě geniální, a to nejen na kaktusy.
A i když jsem se bála, že kobereček sešitej z triček nic nevydrží, už půl roku po něm vesele šlapeme v koupelně a pořád se ještě nerozpadl (se mi ulevilo!)doplňky na doma z roku 2017
5. Oproti těm předchozím rokům jsem toho na prodej nevyprodukovala zdaleka tolik, ale i tak si říkám, že málo toho rozhodně není.Co jsem prodala v roce 2017
6. Taky bych skoro zapomněla, kolik z těch věcí, co jsem ušila skončilo u někoho jako dárek, nebo prostě jen tak pro radost. A to teprve byla ta pravá sranda.
(až teď mi dochází, jak jsou chudáci obdarovaný ještě navíc vždycky donucený pózovat, ale snad to dělaj aspoň trochu dobrovolně).Dárky roku 2017
7. Zato moje děti, chudáci, z toho vyšly jako kovářovy kobyly. To musím letos napravit!Co jsem ušila dětem v roce 217
8. No a pak to léto. To stálo obzvlášť za to, protože když se po dvou letech konečně dočkáte dokončení rekonstrukce chalupy, jejíž zabydlování celou dobu jen plánujete, dá se to jen těžko ukočírovat 😉Co jsem natřela v roce 2017
Ani si nepamatuju, že bych tolik natírala a malovala a brousila a vůbec, ale fotky nelžou.
Naštěstí po tom všem uklízení nastala i ta zábavnější část. Podstatnou roli v ní hrály barvy ve spreji a čalounická svorkovačka (mimo jiné) a když tak kolem sebe koukám, zdá se mi, že na těch fotkách ani není všechno.Co jsem vylepšila v roce 2017
No a tím končím.

Pokud jsem ještě před pár dny měla pochybnosti, jestli byl ten rok 2017 dobrej, tak už je nemám.
A nějaký to předsevzetí si asi střihnu zase, zdá se, že aspoň trochu to určitě funguje, ne?

8 Comments

  1. Ty jseš tak aktivní, že nechápu, jaktože to ještě zvládáš fotit?

    1. Skoro jenom na mobil, nez něj bych byla taky nahraná, neboj 😉

      1. Tak já mám mobil plnej fotek v různým stádiu rozmazanosti, takže nic tak hezkýho bych z něj nedostala 🙂

        1. No tak to se ti to novoroční předsevzetí úplně nabízí 😉

          1. Jaký prosimtě? Koupit si lepší foťák? 😀

  2. V těch krásných věcech pro nás pózujeme naprosto dobrovolně! V koníkových šatech teď holky chodí furt do školky, mají nějakou éru princezen 🙂 A tys toho stihla teda mega!!!

  3. Úžasné! To zabydlovani chalupy by mě hodně zajímalo:) Bohužel já jsem tvůrčí teoretik, co většinu času akorát přemýšlí, co by kdyby… Přitom sponkovacku a hnusny calouneny židle na chalupě mám taky, tak nevím, na co čekám. Horší než teď to rozhodně být nemůže:)

    1. Já to úplně chápu, taky jsem se mockrát k něčemu tak dlouho odhodlávala, až se mi do toho přestalo chtít, ale ta svorkovačka a židle jsou základ – pak už to půjde samo, fakt! 😉
      PS: K tomu zabydlování se brzy dostanu, jen co roztřídím tu miliardu fotek (jsem v půlce, tak to vidím slibně)
      A díky!!

Odpovědět