Blog

14-1

O Madelíně baleríně

Není to nic novýho, ale stejně si vždycky říkám, jak strašně rychle se ty děti mění. Ještě ani ne před rokem jsem byla nejlepší teta na světě díky dinosauří čepici. Dneska by ji možná do popelnice nevyhodila, ale zdaleka by nevzbudila takovej ohlas jako cokoli, v čem se dá tančit!

Není to tak, že bych roky vykřikovala, jak jsou holčičky-růžofky tabu a pak se pod vlivem hormonů totál zbláznila (i když sebekriticky je potřeba zmínit, že balancuju na dost ostrý hraně;)
Jakmile ale jednou máte neteř, která se během pár týdnů proměnila z dinosaura v baletku a navíc je jediná v rodině, kdo vám s nadšením kdykoli zapózuje, není čas na hrdinství a trapný pózy.

A proč to nepřiznat – jakmile jsem se do toho dala, nešlo přestat!

Druhá část daru příště, abych tady pro dnešek nekazila ten růžovej odér!
(protože je osm ráno a tma jak v pr*eli, což se prostě něčím přebít musí 😉

Odpovědět