Blog

O expertech a plánech

Jsem expert s dlouholetou praxí a hromadou zkušeností.
(dobrej úvod, ne?;)

Představte si takovou situaci – za tři týdny vás čeká zkouška z trestního práva. Učebnice má tři díly, celkem je to asi 900 stran. Co uděláte?

Normální člověk si to pěkně naplánuje, no jasně.
Protože se ráda považuju za normální, napíšu si pěkně barevnej a hodně velkej plán. Jedna kniha za šest dnů a k tomu tři dny na opakování před zkouškou. Mám v plánu se nenervovat a jít tam v klidu s tím, že jsem se to učila a nevyhoděj mě.

O týden později mám za sebou návštěvu kina, divadla, několik hodin v kavárně a celkově docela pohodu. No co, každej někdy potřebuje vypnout a dobít baterky, uklidňuju sama sebe a ještě pořád nepropadám panice.
Předělám plán (tejden na knihu a půl přece bohatě stačí a opakovat si to přece budu průběžně, ne?) a jdu to někam zapít.

Týden před zkouškou začnu chytat nerva. První den se naučím prvních dvacet stran a s dobrým pocitem ze svýho studijního nasazení strávím odpoledne ve vinárně. Druhý den přísahám, že už nikdy nevypiju ani kapku alkoholu a… jasně. Předělám plán. Vydělím počet stránek počtem zbývajících dnů a ještě pořád si myslím, že to nějak půjde.

Takže, abych to zkrátila – noc před zkouškou strávím na záchodě (protože na ty nervy, co mám, nezaberou ani všechny Endiarony světa) a kolem se válí učebnice s hromadou tisíckrát přepisovaných plánů. Ráno se odplazím na zkoušku a když je to za mnou, přísahám si, že PŘÍSTĚ se na to FAKT nevykašlu…

Nemusím psát, co bylo příště (a pak ještě padesátkrát), že ne?;)

A co z toho teda plyne?

Holt potřebuju deadline.
Termín, do kdy je něco potřeba rozseknout, protože jinak jsem schopná jen sedět v kavárně a říkat si, že nějak bude a všechno se stihne.
Nefunguje, když si ho určím sama.
To se dá vždycky posunout a na vymýšlení důvodů, proč něco odložit na zítra (příští týden, měsíc, nebo rok), jsem skoro stejnej expert jako na plánování

A helemese – mám ho:

Takže jsem to spočítala.
Mám před sebou přesně 290 dnů „jistoty“.
Spousta času, ne?

To kafe a dort mi rozhodně pomohlo vymyslet, jak s tou hromadou času naložit…
*a pokračování příště – kofein ze mě vyprchal a i tak už je to delší, než bylo v plánu;)

Odpovědět