Blog

4

Od soboty do pátku #3

Rozhodla jsem se, že letos to bruslení pokoříme a než začne jaro, budeme všichni kroužit ladně po staďáku jako Pljuščenkovi příbuzný!

Chlapec (jo, má holčičí brusle, ale další už letos kupovat nehodlám, takže i kdyby mě za koule do průvanu věšeli, budu mu tvrdit, že jsou to dyzajnový kanady a bastafidli) udělal významný pokrok – když sebou sekne, zvedne se! To obzvlášť oceňují moje záda, který to tahání pytle cementu (alias synáčka mého jediného) nesly dost těžce.

Bylo to znát, protože na nohou ho ke konci dokázala udržet jen vidina popcornu z automatu, a i ta jen dočasně.

A zatímco on se uklidňoval recitací vlastní básnické tvorby, já jsem skromnější a spokojila jsem se grogem.

Ono slyšet jedenáctkrát za sebou báseň nazvanou Prd je ve střízlivým stavu téměř nadlidskej výkon…

Byl jeden domeček, v tom domečku stoleček,
na stolečku zadeček a v zadečku prdeček! 
© V.D. 2016

Podobně jako básnickým střevem, oplývá i malířským nadáním (evidentně další chudák, co to zdědil po svém otci) – nedá se tím ale odradit a kvalitu vyvažuje kvantitou.

Podivný střapatý koule jsou pavouci křižáci, koule nestřapatý pak pavouci beznožci. Je jich tam tolik, protože paní učitelky nesdílely jeho nadšení pro řev během polední spací pauzy.
„Já tam chtěl napsat NESNÁŠÍM VÁS, ale neuměl jsem psát!

A já nechci vidět co bude, až se to jednou naučí 😉

Komentáře

  1. Proč je důležité vědění: abych mohla napsat, že vás nesnáším! 😀 😀 Fotky jsou super a pavouci taky, pak že neumí kreslit!

    1. Myslím, že bysme to měly přidat na nástěnku motivačních citátů! 😉

    2. Myslím, že bysme to měly přidat na nástěnku motivačních citátů! 😉

Odpovědět