Blog

Šaty pro vílu

Dokud se dalo chodit do školky, byl svět v pořádku. A protože školkový karnevaly jsou nejlepší, těšily jsme se obě. Letošní požadavek na duhovou vílu mi připomněl doby, kdy jsem se snažila ušít holčičí kostým dinosaura a říkala jsem si, že tohle mám jako odměnu za ty muka.

Duhovej tyl a tu stuhu s našitýma kytičkama jsem objednala na Bubulákovo, zbytek jsem našla v krabici s pokladama a vrhla jsem se na to.

Tyhle šaty mě hrozně bavěj. Nic neměřím, nevypočítávám, nepromejšlím.


Šiju to, co mi zrovna přijde pod ruku a držím se hesla čím víc, tím líp protože jsou outfity, který nikdy nebudou dostatečně přeplácaný.

Tady mi ten tyl vyšel trochu delší, ale není nic, co by pár kytiček odpadlých z mašle nevyřešilo a navíc je díky tomu vidět i krajka na spodničce, takže bonus jako hrom.

Tyhle motýlí nášivky mám doma už taky hrozně dlouho, ale bylo jasný, že jejich čas určitě nastane…

…a s tou krajkou na rukávech to vlastně bylo stejně.


Rozkaz zněl jasně (jako vždy) – až na zem a aby se točily, což funguje.


Víla jak hrom. A teď už bych teda zase brala tu školku, klidně i bez karnevalů!

Odpovědět