Blog

Uháčkovala jsem Fridu

Letošní rok ve znamení novýho počítání měsíců leden, únor, karanténa, prosinec utíká paradoxně rychle a úplně mě zabrzdil, ale co už. Vezmu to popořádku a jsem sama zvědavá, kam se propracuju.

Po zavedení distanční výuky vypluly na povrch mraky netušených okolností, znemožňujících normální život. Neustálej bordel na jediným stole v kuchyni mi například úplně zabránil v šití. Popravdě jsem vůbec neměla sílu na cokoli, co vyžaduje nějaký dlouhodobější soustředění, takže to asi bylo jedno, ale potřeba dělat aspoň chvíli něco uklidňujícího byla silnější.

Vytáhla jsem háček, koupila návod a vrhla jsem se v pětiminutovkách klidu, nebo během boje s geometrií pro šestou třídu na věc.

Jestli něco na první pohled vypadá jednoduše, jsou to tyhle háčkovaný panenky a zvířátka. Vždycky mám spoustu elánu, ale po pár hodinách strávených s těma titěrnostma začínám litovat, že jsem se do toho pouštěla.

Tady u kámošky mě otrávenost přešla ve chvíli, kdy jsem jí vyšila to obočí a bylo jasný, že bude fakt perfektní. Ani ty malinkatý kytky do vlasů mě nemohly zastavit!

Je to přesně taková ta úplně zbytečná věc, na kterou sedá prach, ale díky který jsem pár hodin zapomínala na celej podělanej koronavirus.

Posadila jsem si ji na polici nad sporákem, takže kdykoli se věnuju jedný ze svých nejneoblíbenějších činností (alias vaření), mám na očích něco roztomilýho, a to se počítá!

Odpovědět