Blog

Ušila jsem si baloňák

Minimálně deset let jsem ho chtěla – baloňák, trenčkot, nebo jak se jmenuje ten kabát, kterej nosí Colombo. Nikdy jsem ale nikde nenarazila na žádnej, ve kterým bych nevypadala přesně jako on, a to zas tak úplně cílem nebylo.
V únoru jsem objevila v časopise Fibremood přesně TEN perfektní střih. Na březen jsem měla v plánu pracovní (leč bezdětnej) víkend v Praze a těšila jsem se, že vyrazím někam pro látku, abych si ji mohla osahat a vybrat ten správnej odstín naživo. Ha, ha. Lockdown, žádnej víkend, žádný látky, žádná energie na cokoli kreativního.
V dubnu jsem se zmobilizovala, odhodlaně objednala na eshopu pět metrů čehosi, co se jmenuje rongo a bylo to zařazený v kategorii plášťové látky (dost divný slovo) a modlila jsem se, aby to šlo použít. Naštěstí to klaplo a rongo odteď považuju za legitimní materiál!
Obkreslit těch 17(!) dílů, našpendlit je a nastříhat mi zabralo celej den a úplně mě to vyčerpalo.

Musela jsem si dát pár dnů oddechovou pauzu, než jsem se odhodlala začít to sešívat k sobě, ale jakmile se to začalo rýsovat, nešlo se odtrhnout.

Klasická Sofiina volba nastala u knoflíků, protože tahle krabice retropokladů je skoro bezedná a líbily by se mi všechny, ale i to jsem rozsekla a dokonce jsem ani nepodělala ty dírky, který mi pravidelně způsobujou sedm malých infarktů.

Trvalo to celej tejden, ale stálo to za to!


Sice jsem si trochu myslela, že ho budu nosit i jinam než na pole, ale i tak z něj mám radost jako malá.

Tenhle kabát má úplně všechno – epesní klopy, luxusní knoflíky, pásek, zajímavý záda, příjemně oversize velikost a hlavně mašle na rukávech – nic víc od života momentálně nechci 😉

Odpovědět