Blog

Echino sako

Ušila jsem si Echino sako

Už si ani nevzpomínám, kdy jsem poprvé objevila tyhle japonský látky Echino, ale musí to bejt sakra dávno, protože před chvílí mi došlo, že z jedný z nich jsem si ušila tašku na kočár. Ne pro Kiki, ale pro Vojtu a vzhledem k tomu, že mu brzy bude devět, je to takovej můj soukromej šicí pravěk.

Hrozně dlouho jsem si říkala, že na kabelky jsou perfektní, ale na oblečení moc pevný a nepoddajný, což je u plátna se lnem asi logický, ale já tomu složení materiálu zas tak nerozumím.  Protože většinou nakupuju látky na internetu, je to často taková loterie, která ne vždycky vyjde, ale tahle látka není zrovna nejlevnější a úplně se mi to riskovat nechtělo.

Už dlouho jsem měla nutkání ušít si sako a na to se zrovna taková pevnější látka hodí úplně perfektně, takže se nedalo nic dělat a vyrazila jsem na Letnou, kde jsem v Materialistic předvedla nekonečně dlouhou etudu na téma Jsem totální trotl a nedokážu se rozhodnout. Díky neskutečně trpělivý obsluze jsem ale nakonec zvítězila.
Od původního plánu na seriózní, lehce usedlý a úplně univerzální sako jsem se teda KRAPET odchýlila, ale jinak to nešlo!

Byly to trochu nervy, protože jsem se bála, že něco poseru a budu muset tu drahou nádheru vyhodit, ale nakonec jsem zvládla nejen kapsy…
…klopy…
…a podšívku…
…ale navíc to všechno drží pohromadě!
Je to jediná růžová věc, kterou vlastním a i když jsem měla trochu blbej pocit, že jsem tím původní plán na univerzální sako úplně zazdila, sáhla jsem si do svědomí a je to dobrý. 

Tři čtvrtiny mý skříně jsou černý, šedý, nebo bílý a s největší pravděpodobností už to tak bude napořád, takže obavy, že mi nebude s ničím ladit, nejsou na místě.
Mám z něj prostě radost, protože ačkoli lněný, skoro se nemačká a ty ptáčci tam, tak ty jsou fakt stříbrný a třpytivý a celkově veskrze báječný! 😉

Odpovědět