Blog

Ušila jsem triko pro zloděje. Třikrát!

Když máte dítě, který si k narozeninám nepřeje nic jinýho, než legový Vězení na ostrově s policajtama, bandou zlodějů (a zlodějek – feministky můžou jásat), legozáchodem, posilovnou, fotkama na zdi, pozorovatelnou pro dozorce, tajnou únikovou chodbou, kamerovým systémem a dokonce i pidikávovarem, a když to dítě má navíc v jeden den narozeniny i svátek, není co řešit a prostě mu to koupíte, přestože byste si při představě, že to stojí téměř stejně jako komplet lyžařská výbava, radši vydloubli oči.

Vězení je nonstop v provozu a vy jste nadšený, že dítě získá smysl pro realitu a pochopí, jak to dopadne s tím, kdo neseká latinu.
Nevím, jestli na něj zapůsobila víc ta činka na zdi, pytle s lupem, únikový trasy, nebo malinká legopalanda pro delikventy, ale plán už má.

Až vyroste, bude totiž zloděj. Možná teda polda, ale spíš zloděj, protože zloději maj totiž ČÍSLA!

Vymyslela jsem zlodějský triko. S číslem, jak jinak. Mám totiž spoustu volnýho času.
A taky jsem si myslela, že to bude akce na půl hodiny, protože triko je ušitý skoro hned, že jo.

Jakmile mimino začalo zařezávat, vrhla jsem se na to. Tyhle spešl papíry, na který se něco vytiskne a pak se to nažehlí na látku, mám doma asi sto let a teď přišel jejich čas.
To by ale nesměla bejt debil

Poučení číslo jedna: Ten obrázek je potřeba udělat zrcadlově obrácenej, protože i když jsou ty číslice arabský, zprava doleva je nikdo číst nebude.

No nevadí. Chybama se člověk učí, říkali naši, takže je to pravda.
Ušila jsem teda druhý triko, otočila obrázek, znovu vytiskla a abych předešla tomu, že to zas podělám, pořádně jsem si přečetla návod.
Poučení číslo dva: Návody jsou pro blbce a tudíž je není třeba brát doslova.

Může se vám pak stát, že v zápalu pečlivosti pod vlivem pokynu „žehlete na opravdu tvrdém podkladu“  narvete do trička pod žehličku prkýnko na maso.

Jasný?
Poučení číslo tři: Nikdy se nesnažte nic žehlit na plastovým prkýnku. Nejen že se to k němu připeče. Při tom odtrhávání se to navíc totálně vytahá, popraská a jinak znehodnotí.

Nedalo se jinak.
Ušila jsem třetí tričko… 
Na oslavný fanfáry není vhodná příležitost. Je třeba si přiznat, že ani cvičenej šimpanz by takovou primitivní věc nemusel opakovat víc než dvakrát.
 

Asi není potřeba psát, že půlhodinová akce se protáhla na celej den a že jediný, co mě zachránilo před odvozem sebe sama do Bohnic byla nefalšovaná zlodějská radost.

Nažehlovací fólie jsem v rámci zachování zbytků duševního zdraví zahrabala pěkně na původní místo na dně krabice s všemožným chosem a nechci je vidět aspoň pár měsíců!

Jen teda doufám, že si za tu dobu vzpomenu na všechny ty moudrý rady, který jsem sama sobě dala.
A odteď už šiju jen šaty!

Uložit

6 Comments

  1. No a mně tyhle fólie vůbec nefungujou! Ať dělám, co dělám, tak se mi vždycky část tý fólie přižehlí taky a mám kolem obrázku bílý fleky 🙁

    1. Fakt? Ještě tohle mi chybělo a měla bych ty trika čtyři 😀

    2. To bys jich měla klidně 10 a ani jedno použitelný :-p

  2. LOL!!! 😀 😀 Kolikpak těch sukní nakonec bude? 😀 😀 (Triko je nádherný a tvá vytrvalost obdivuhodná!!)

    1. Zrovna od tebe to o tý vytrvalosti fakt potěší! Kdyby u tebe někdo stál a brečel, že "to triko nikdy mít nebudu, huhuhůůů" tak by ses taky hecla, o tom nepochybuj 😉

  3. […] až moc. Nažehlila jsem koloucha na látku (sama nevím jak jsem to dokázala, ale narozdíl od slavnýho zlodějskýho trika, se mi to podařilo hned napoprvé), překreslila jsem si parohy na fólii, tu jsem přišila k […]

Odpovědět