Blog

3

Ušila jsem večerní róbu

Už když jsem poprvé viděla tu látku, bylo mi jasný, že to bude velkolepý, přestože malých rozměrů. Jakmile se ukázalo, že se k ní dá sehnat i zlatej tyl, bylo vymalováno.

Většinou je to tak, že si přesně vymyslím co chci, pak začnu stříhat a vyleze z toho něco jinýho, což jsem se ale tentokrát bála riskovat. Ono když potřebujete mít šaty v úterý a v pondělí se na ně vrhnete, není čas na hrdinství.
A dobře jsem udělala. Že je Kiki nadměrečná jsem věděla. Že mám ale tak blbej odhad a budu to všechno muset zvětšovat natřikrát, to by mě nenapadlo.

Nakonec jsem se ale dobrala těch správnejch rozměrů a pak už to byla rychlá akce (pokud se tak dá označit něco, co trvá skoro dva dny 😉

Ale i když jsem v rámci úspory času přemejšlela, že se na celou spodničku vyprdnu, nakonec jsem ráda, že tam je.

Jen si ještě budeme muset vysvětlit, jak se taková paráda správně nosí, protože když už ten tyl byl tak drahej (hehe), nemůže ho přece schovávat!
                                                          

  
Evidentně jsem ale jediná, kdo si to myslí.
Hlavní je, že Občanka Kiki se sebou byla spokojená i přesto, že do kolíbky se už vejde fakt jen tip ťop. A taky teda to, že jsem to s vyplazeným jazykem i tentokrát stihla 😉

Odpovědět