Blog

Volební víkend

Volby za námi. Dopadlo to tak, jak to dopadlo a to poslední, na co mám chuť, je nechat se otrávit. Proto jsem si hned v sobotu večer odinstalovala facebook z telefonu a rozhodla jsem se, že je potřeba myslet na to, že o tomhle víkendu se staly i dobrý věci.
Jako třeba tyhle čudlíky (nebo jak se to jmenuje), který jsem výhodně sehnala v bazaru a přišroubovala na linku…

…nebo rampouch, co visel z okapu a u kterýho vydrželi všichni tři asi dvě minuty fascinovaně čumět na to, jak odkapává.
Taky mám novej balakryl a díky němu (a hlavně teda tomu laku, na kterej jsem se posledně vykašlala – chyba!) stůl jako vyměněnej. Plus poličku, co se válela ve stodole a posloužila jako pokusnej králík při testovací jízdě opalovací pistole. Nečekaně dobře to dopadlo a když už není zelená, a ta barva byla otevřená, neudržela jsem se 😉
Jeleni nikdy nezklamou…
… a protože Ježíšek se zasekl kdesi nad Atlantikem, mám dokonce po měsíci znovu vánoce.
Na tý fotce jsou teda moje jen ty trofeje, ale to neznamená, že Kiki se nebavila 😉

A hlavně teda ten svetr. Jednou (doufám, že brzy!) bude mít taky kapucu a rukávy a vůbec všechno, co má správnej svetr mít!
Přestože bych červenou rozhodně nezařadila na přesní místa v žebříčku svých oblíbených barev, při dnešním úklidu chaosu na stole se ukázalo, že si holt jedem na nějaký rudý vlně.

Kočka na závěr.
Trnu strachy, kdy je napadne, že ty dveře jdou otevřít!

Původně tady vůbec neměla bejt, protože kočka a seznam věcí, co mi udělaj radost, jsou dva naprosto odlišný světy, který se nikdy nemůžou protnout. Jenže když jsem na ni tak koukala, došlo mi, že přesně o tom to je.
Není až tak podstatný, co se děje kolem – pokud člověk chce bejt spokojenej, je tisíc způsobů, jak si tu blbou náladu zlepšit.

A jestli oni k tomu potřebujou kočku, já to beru 😉

Odpovědět