Blog

Vyšívání / Zašívárna

Vyšívám! Poprvé a asi i naposledy.

Protože zkusit se má všechno a s tím pletením to vyšlo, rozhodla jsem se udělat další pokus. Tentokrát ještě o něco šílenější. Kdybych úplnou náhodou neobjevila Zašívárnu a jejich předpřipravený vyšívací krabice, asi by zůstalo jen u plánu, ale takhle padly všechny moje dosavadní výmluvy (nevím jak, čím a vlastně ani co) a koupila jsem si kolouše. Jak taky jinak.Vyšívání / Zašívárna
Musím říct, že obsah předčil moje očekávání, protože kromě úplně všeho, co člověk potřebuje, aby se na takovou věc vrhnul, nechyběl ani super podrobnej návod pro totálního trotla. Když jsem ho četla, nabyla jsem dojmu, že to nějak zvládnu a vrhla jsem se na věc.Vyšívání / Zašívárna
Jsem pevně rozhodnutá, že ten polštář, co je vidět na víku, jednou bude vítězoslavně trůnit na gauči, ale kdy to bude, začíná bejt dost nejistý.
Začátek šel snadno. Možná až moc.
Nažehlila jsem koloucha na látku (sama nevím jak jsem to dokázala, ale narozdíl od slavnýho zlodějskýho trika, se mi to podařilo hned napoprvé), překreslila jsem si parohy na fólii, tu jsem přišila k látce a pustila se do parůžků, který jsem vyhodnotila jako nejmíň zapeklitou část.Vyšívání / Zašívárna
Kupodivu jsem se nesekla. Jakmile ale došlo na listy, rychle mi došlo, že až taková sranda to nebude. Ne, že by mi to nešlo – osobně si myslím, že na tom fakt nic není a pokud člověk umí jen trochu píchat jehlou a netouží po dokonalosti, zvládne to celkem v klidu. Vyšívání / Zašívárna
Horší je, že to vůbec, ale fakt VŮBEC, neubíhá!
Nechápu, jak je to možný, protože bych neřekla, že se s tím nějak obzvlášť přepečlivě crcám, ale je to tak.
Za hodinu mi nepřibyde skoro nic. Vyšívání / Zašívárna
Ještě štěstí, že si to nikam nepíšu, protože to už bych se na tý niti asi musela jít oběsit.
Zdá se, že tudy cesta nepovede.
Nemám na to totiž nervy. Vyšívání / Zašívárna
Už dávno o sobě vím, že pokud si něco vezmu do hlavy, musím to mít hned a včera bylo pozdě. A tady jsem pěkně narazila. I kdybych se na hlavu stavěla, je to prostě šílená piplačka a není cesty, jak to urychlit.
Do háje podělanýho!

V kombinaci s tím, že neumím věci nedokončovat, je asi jasný, že mě čeká ještě hodně krušných večerů.
Snad to přežiju ve zdraví.
On mi ten trénink trpělivosti evidentně vůbec neuškodí!

5 Comments

  1. Můžeš to hodit po mně, já tu mám nedokončenejch věcí! Sem případnej nedovyšívanej kolouš krásně zapadne 😀

    1. A to zase ne, tolik hodin života už mě to stálo, že to prostě dodělám, i kdybych se pak na něj už nikdy neměla podívat! 😀

  2. 😀 Já se divila, že do toho jdeš 🙂
    Však se taky vyšívání věnovaly urozené paní, které měly hovno co na práci a potřebovaly jen zabít čas! 🙂

    1. Já jsem si myslela nevím co 😀

  3. […] to zahrabat někam, kde to už nikdy nenajdu, ale nedalo mi to. Přesně jak jsem předpokládala tady. Celou dobu (asi tak stopadesátsedm hodin) jsem musela přemejlšet, proč mě to tak příšerně […]

Odpovědět