Blog

4

Z prdu kulička Aneb Výbavička pro třetí dítě je ZLO!

Třetí děti jsou hrozný chudáci. Obzvlášť ty, co maj doma sourozence všech (no dobře, tak dvou) dostupných pohlaví. Všechno zděděj. Kupovat jim nový věci je vyloženě marnotratnost, protože z toho stejně hned vyrostou a miminu je koneckonců jedno, co pokadí a do čeho se poblinká a bla bla bla, takhle chytrá jsem byla taky.

Pokud jste třetí dítě matky, která polovinu věcí prala na 60° zároveň s plínama, protože se jí to nechtělo třídit a při jídle vašim sourozencům nedávala bryndák, jelikož ho byla líná hledat, máte to blbý. Vypadáte totiž jako Zlivar z chudobince a vzhledem k tomu, že neumíte mluvit, těžko někomu vysvětlíte, že ten zaschlej banán na triku tam naflusal před pěti lety váš bratr a vy za nemůžete za to, že ho pračka nevyprala.

 

Věci, který vaši rodiče pro jistotu rovnou prodali, protože přece nejsou úplný blázni a DVĚ děti jim bohatě stačej, pak buď zdědíte po nějakým podobným chudákovi, nebo (pokud jste fakt klikař) máte dvě sestřenice, jejichž matka čuně není.
Ačkoli se ta vaše snaží jako pako, aby hadry vrátila v původním (tj. nepoblitým a ani jinak nedehonestovaným) stavu, nezabrání jí to, aby to, co se nedá vyprat, aspoň nepoztrácela.

Vůbec to nechápu a mám chuť použít u nás oblíbenou a často opakovanou větu „to bylo omylem, já za to vůbec nemůžu a ani o tom vlastně nic nevím, protože to udělal ten druhej“, ale neudělám to, protože nejsem srab (hehe).

Přiznávám se.
Veřejně.
Zase jsem něco ztratila!
Tentokrát je to o to horší, že ani nevím, jak se to jmenuje.
Naštěstí ty věci byly dvě a jedna mi zůstala. Taky mi zůstalo spoustu zbytků látek, který nejdou na nic pořádnýho použít, ale radši bych vyhodila jedno z dětí, než takovou krásu, to dá rozum.

 

A protože i ta Kiki pochopila, že pokud nechce mít brzy jedno rameno otlačený do krve, musí si po obědě schrupnou trochu dýl než na oblíbených dvacetčtyři minut, můžu se teď tvářit, jako bych to od začátku měla v plánu a znechuceně se ušklebovat nad každým, kdo má v autosedačce ty původní věci (navíc v původním počtu dvou kusů, tststs).

Já: „Prosímtě, promiň, jsem debil a ztratila jsem ti to vycpaný, co se dává na pásy, ale až ti tu sedačku budem vracet, přísáhám, že ti koupím nový, fakt se nezlob!“
Ségra: „Já si říkala, že tam ty nový barevný chrániče nemáš jen tak náhodou.“

Ona ví všechno. Dokonce i jak se to jmenuje!
A vůbec se nenaštvala!!
No nejsem já nakonec klikař?! 

Uložit

Odpovědět