Blog

Žena ve středním věku a podzim

Dneska jsme se s velkou slávou vypravili bruslit. A když říkám s velkou slávou, myslím tím bez mimina. Jak jinak. Když jsme vítězoslavně stanuli před staďákem, ukázalo se, že je zamčeno a my jsme tam o dvě a půl hodiny dřív. Náladu, rychle pokleslou těsně nad bod mrazu, se mi podrželo zachránit za pomoci dvou automatů (popcorn a nanuky, žádnej forbes) a operativní rychlozměny programu.

Tak se stalo, že jsme se ocitli u skříňky v šatně bazénu, kde jsem vedla proslov na téma ty fusekle si prostě otočíte teď a hned, protože já tady pak nebudu čekáním, než se obujete, trávit mládí a bububu. Kdybych tušila, že jsem se trefila do jednoho z pěti okamžiků dne, kdy mě oba vnímaj, možná bych nebyla tak patetická. Nikdo se  mi nemůže divit, že následující rozhovor si pamatuju naprosto přesně.

Vojta: „No ale ty nejsi mladá!“
(cože?!): „Jako že jsem stará, jo?“
Jolanka (která už je dost rozumná na to, aby věděla, že na debilní otázky typu Máš radši maminku, nebo tatínka, se odpovídá Oba stejně): „Nejsi stará. Jsi žena ve středním věku, přece!“

Vzhledem k tomu, že je sobota večer a já si tady spokojeně prohlížím fotky a kochám se podzimem, maj očividně pravdu.
podzimTeď už jen chybí, abych se naučila plést a začala si štrikovat fusekle.
Není nad to, chovat se úměrně svému věku. Střednímu!

Komentáře

  1. Hehe, taky už jsem stará! Zas jsem si vzpomněla, když jsem se v 8 večer vrátila z ukládání dětí do obejváku, lehla si na gauč a na fb si přečetla vzkaz od bratránka: „Má někdo dneska večer čas někam vyrazit?“ Bohužel jediný, co mě napadlo, bylo: „Dneska? Jak dneska? To myslel asi zejtřek ne, vždyť dnešek už skončil!“

    1. Ani nevíš, jak člověka potěší, když na takový zjištění není sám! 😉

Odpovědět